Od zaměstnavatele jsem v březnu dostala výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce, kterou jsem považovala za neplatnou. Vyzvala jsem jej proto k jednání s tím, že se jinak obrátím na soud s žalobou o určení neplatnosti výpovědi. Nakonec jsme v červenci uzavřeli smír ve formě dohody o narovnání, v níž jsme se dohodli na tom, že pracovní poměr skončil k poslednímu květnu tak, jak měl skončit podle výpovědi, nikoliv však výpovědí, ale dohodou. Nyní mi na úřadu práce sdělili, že nemám nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože oni vycházejí z toho, že můj pracovní poměr skončil tou původní výpovědí. Jak je to možné, když jsem se se zaměstnavatelem dohodla na tom, že výpověď neplatí?

Zaměstnavatel mně na základě písemného potvrzení svěřil k používání mobilní telefon. Prosím o vysvětlení, co to pro mě znamená.

Jak je to s doručením výpovědi zaměstnanci, jaký postup musí zaměstnavatel dodržet?

Pracuji u soukromé firmy. Mám dotaz ke mzdovému výměru, ve kterém je napsáno: „Základní složka mzdy (nároková složka) - hodinová sazba činí 70 Kč. Osobní ohodnocení (nenároková složka) měsíční ve výši 0 až 10 000 Kč.“ A dále se pokračuje: „Zaměstnavatel přiděluje osobní ohodnocení zaměstnancům podle kvality a množství odvedené práce, pracovní kázně a podle hospodářských výsledků zaměstnavatele. V případě nespokojenosti s pracovním výkonem či kázní nebo při neuspokojivých hospodářských výsledcích má zaměstnavatel právo osobní ohodnocení zaměstnanci snížit, případně zcela odebrat. O snížení či odebrání osobního ohodnocení bude zaměstnavatel zaměstnance informovat.“ Mzdový výměr jsem podepsala, zvedla se hodinová sazba, ale nechápu u osobního ohodnocení to „snížit, případně zcela odebrat“ - vždyť je tam napsáno 0 až 10 000 Kč. Mám za to, že mám nárok na osobní ohodnocení ve výši 10 000 Kč měsíčně, a když mi ho sníží třeba o 1000 Kč, tak mi musí dokázat, že jsem například pracovala pomalu. Je můj názor správný?

Pracuji jako administrativní pracovnice. Když jsem se vracela z pošty, všimla jsem si, jak kolega před budovou zaměstnavatele vyndává ze služebního auta nějaký spotřební materiál. Rozhodla jsem se mu pomoci, při zavírání posuvných dveří auta jsem si však hnula s ramenem, což si následně vyžádalo lékařský zákrok a několikatýdenní dočasnou pracovní neschopnost. Uplatnila jsem toto zranění jako pracovní úraz, zaměstnavatel však tvrdí, že jsem úraz utrpěla při výkonu jiné práce, než kterou mám sjednánu v pracovní smlouvě. S ohledem na to mi pracovní úraz nechce uznat. Má pravdu?

Vzhledem k tomu, že mně zaměstnavatel poskytuje tzv. rentu z důvodu pracovního úrazu, zajímá mě, zda i v roce 2017 došlo k valorizaci průměrných výdělků pro účely odškodňování pracovních úrazů.

Zaměstnanci neuposlechli nařízení svého vedoucího pracovníka a provedli nekvalitně stavební práce. Jestliže převezmou napomenutí za toto porušení, mohou být peněžitě postiženi? Firmě totiž kvůli nim vznikla škoda (musela přistoupit na slevu z ceny zakázky).

Kde a jak zjistím, zda mám nárok na příplatek za hlučnost a prašnost? Existují nějaké tabulky nebo něco podobného? Při dotazu na nadřízeného mi bylo řečeno, že to nikdo pořádně neví...

Máme ve smlouvě sjednanou zkušební dobu 3 měsíce a zaměstnanec k nám nastoupil dne 2. 1. 2017. Od 4. 1. 2017 je v pracovní neschopnosti a nyní nám telefonicky oznámil, že chce skončit pracovní poměr ve zkušební době. Nemáme od něj nic písemně. Může zaměstnanec tímto způsobem ukončit pracovní poměr? Vím, že zaměstnavatel může dát ukončení pracovního poměru až po 14 dnech pracovní neschopnosti, ale nejsem si jistá, jestli to může udělat zaměstnanec.

Kolektivní smlouva uzavřená mezi naší odborovou organizací a zaměstnavatelem upravuje, že zaměstnavatel v každém roce valorizuje tarifní mzdy zaměstnanců nejméně o částku, která odpovídá inflaci za loňský rok. Zaměstnavatel teď odborovou organizaci vyzval, aby toto ujednání bylo v kolektivní smlouvě změněno (chce, aby spodní hranicí valorizace bylo pouhé 1 %, nikoliv výše inflace), a oznámil, že pokud nedojde k dohodě, vydá bez souhlasu odborové organizace vnitřní předpis a v něm tuto valorizaci upraví bez jejího souhlasu. Může zaměstnavatel vydávat vnitřní předpisy i bez souhlasu odborů?