Mám uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na zastupování v případě nepřítomnosti zaměstnanců. V ní mám stanoven odlišný tarif než oni, také příplatky jsou jiné – například za odpracovanou dobu ve svátek ho má zaměstnanec ve výši 100 %, kdežto já mám nárok pouze na 10 %. Na mimořádné odměny mají nárok také pouze zaměstnanci. Přitom mám rovnocennou pracovní náplň, vykonávám stejnou práci. Je to v souladu se zákoníkem práce?

U našeho zaměstnavatele se běžně pracuje v pracovních dnech, soboty a neděle jsou volné. Před časem jsme najížděli na nový software, nestíhali jsme a zaměstnavatel nařídil přesčas na sobotu. Následně rozhodl, že za přesčas dostaneme náhradní volno. Jak je to s příplatkem za práci v sobotu? Podle vyjádření naší personalistky na příplatek nemáme právo, když jsme za přesčas dostali náhradní volno.

Náš ředitel upravil vnitřní platový předpis takto: „Výplata je realizována bezhotovostním převodem na účet zaměstnance do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo některou jeho složku.“ Dosud mi byla mzda vyplácena v hotovosti a žádný účet nemám. Znamená to tedy, že jsem nucena si založit účet, nebo mám právo na výplatu mzdy v hotovosti?

Lze se zaměstnankyní uzavřít dvě pracovní smlouvy s tím, že 4 hodiny bude mít na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) a 4 hodiny na dobu neurčitou? Pokud to není možné, jak máme postupovat?

Před deseti lety došlo k přechodu práv a povinností na nového zaměstnavatele v důsledku přímého prodeje firmy. Ze státního podniku vznikla společnost s ručením omezeným, která zachovala původní výrobu i stav zaměstnanců. Nový zaměstnavatel sepsal se zaměstnanci nové pracovní smlouvy, ve kterých uvádí, že se jedná o přechod práv a povinností na nového zaměstnavatele s původním datem vzniku pracovního poměru. Byl tento postup správný? Jsou tyto pracovní smlouvy platné? Na základě které pracovní smlouvy (původní, či nové?) se má nyní se zaměstnanci rozvazovat pracovní poměr?

Úřady práce a agentury práce mají občanům zprostředkovávat zaměstnání. Co všechno se zprostředkováním zaměstnání rozumí a na jaké služby od těchto institucí má občan v rámci zprostředkování zaměstnání nárok?

Jak bude po zdravotní stránce zabezpečen český student, který bude studovat v USA? Kdyby se něco stalo a potřeboval ošetření, dostane aspoň dodatečně refundaci?

Od zaměstnavatele jsem v březnu dostala výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce, kterou jsem považovala za neplatnou. Vyzvala jsem jej proto k jednání s tím, že se jinak obrátím na soud s žalobou o určení neplatnosti výpovědi. Nakonec jsme v červenci uzavřeli smír ve formě dohody o narovnání, v níž jsme se dohodli na tom, že pracovní poměr skončil k poslednímu květnu tak, jak měl skončit podle výpovědi, nikoliv však výpovědí, ale dohodou. Nyní mi na úřadu práce sdělili, že nemám nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože oni vycházejí z toho, že můj pracovní poměr skončil tou původní výpovědí. Jak je to možné, když jsem se se zaměstnavatelem dohodla na tom, že výpověď neplatí?

Zaměstnavatel mně na základě písemného potvrzení svěřil k používání mobilní telefon. Prosím o vysvětlení, co to pro mě znamená.

Jak je to s doručením výpovědi zaměstnanci, jaký postup musí zaměstnavatel dodržet?