Ze zahraničí

Spravedlivá transformace není možná bez odborů. Tak by se dal shrnout hlavní závěr 24. řádného sjezdu německých kováckých odborů, který se konal od 6. do 12. října v Norimberku. Na programu měl i další důležité body, včetně volby vedení. Ve funkcích potvrdil to stávající, které se osvědčilo. Sjezd mj. přijal závěry k důchodové politice a reformě systému zabezpečení ve stáří, zdokonalení učňovského školství a rozšíření možností vzdělávání zaměstnanců či strategii boje proti rasismu a narůstajícím krajně pravicovým tendencím v Německu. Klíčovým tématem však byla probíhající transformace německého hospodářství a společnosti.

 

Po deseti letech nepřetržitého růstu se německé hospodářství dostalo do období velkého zlomu. Vedle pokračující globalizace, která je doprovázena bojem o sféry vlivu, ho způsobila zejména průmyslová revoluce v podobě digitalizace a nové požadavky v oblasti energie a mobility. Je jenom logické, že sjezd největšího německého odborového svazu IG Metall hledal odpovědi, jaké dopady očekávané změny budou mít na svět práce, a to zejména v oborech v oblasti jejich působnosti. Dnes v nich pracuje 8 milionů lidí čili každý čtvrtý zaměstnanec v Německu. Společně se podílejí zhruba jednou třetinou na tvorbě hrubého německého domácího produktu. Významnou roli IG Metall během nadcházejících změn potvrdila ve svém vystoupení na sjezdu i spolková kancléřka Angela Merkelová.

 

Delegáti sjezdu dali jasně najevo, že transformaci vnímají jako šanci a staví se k ní proto čelem. V přijatém akční programu zdůrazňují, že změny chtějí spoluutvářet, aby jejich podoba nebyla pouze záležitostí zaměstnavatelů. „Chceme, aby tón udávala politika a nikoli trh. Jako odbory se vnímáme jako síla, která působí proti slepému působení zákonů trhu,“ zdůraznil znovuzvolený předseda IG Metall Jörg Hofmann. Zásadní požadavky: transformace musí probíhat sociálně, ekologicky a demokraticky. Aby tomu tak bylo, je třeba prosazovat inovace, investice do nových technologií a výrobků a současně je nutné pro všechny zaměstnance zajistit kvalifikaci a možnosti dalšího vzdělávání pro novou práci. Ta musí být humánní a zdravá. Nová digitální technika musí sloužit lidem a nikoli naopak. To lze dosáhnout jen se spolurozhodováním zaměstnanců. Jak zdůraznil sjezd, právě to je alfou a omegou úspěšnosti transformace.

V tomto směru zazněla řada podnětů. Třeba ten, že úspěšnost transformace bude záviset i na tom, kam půjdou zisky z digitalizace. Z tohoto pohledu zaujal požadavek, že je třeba vytvořit evropskou alternativu k americkým gigantům internetové ekonomiky, která zajistí datovou samostatnost, transparenci a ochranu dat a bude podléhat demokratické kontrole.

 

IG Metall se také zaměří na zachování pracovních míst v Německu. Na to, aby zaměstnavatelé místo inovací situaci neřešili tím, že stávající výrobu přesunout do levnějšího zahraničí. Což už se děje zejména v podnicích s rozhodujícím podílem finančního kapitálu, pro který je směrodatné pouze výnosy z jeho investic. Moc finančního kapitálu v podnicích je proto podle IG Metall třeba omezit. Tím, že v současném zákoně o spolurozhodování bude zakotveno další rozšíření pravomocí zástupců zaměstnanců.

Pokud jde o investice jako takové, musí podle předsedy svazu Hofmanna v době, kdy jde o budoucnost celé země, skončit diktát tzv. černé nuly ve veřejných rozpočtech. Naopak, je nutné využít současné období nízkých úroků a vytvářet zvláštní fondy právě pro potřeby transformace. Jak bylo zdůrazněno, šetření na úkor investic do budoucnosti by bylo nezodpovědné.

 

A nejpodstatnější závěr sjezdu zní, že bude třeba zásadně změnit i samotnou práci IG Metall. Transformace hospodářství přináší hluboké změny v organizaci, technologiích, náplni pracovních činností i v podnikové kultuře. Tyto procesy jdou sice stejným směrem, ale v odlišných podmínkách a rozdílnou rychlostí v jednotlivých podnicích. Jednomyslně bylo přijato usnesení, které požaduje, aby IG Metall zintenzivnil svoji práci právě tam, kde se o tom rozhoduje, tedy v samotných podnicích. Přímo v nich je nutné vytvářet optimální podmínky pro zástupce zaměstnanců, aby se mohli skutečně kvalifikovaně podílet na rozhodování a stali se doslova promotéry uskutečňování změn. K tomu jim svaz zajistí potřebná školení a další možnosti vzdělávání. Delegáti pověřili vedení IG Metall, aby v tomto směru bezprostředně po sjezdu vypracovalo potřebné postupy. Budou zahájeny pilotní projekty, z jejichž zkušeností by v dalších 12 až 18 měsících měla čerpat většina podniků v působnosti IG Metall. V roce 2021 bude vše vyhodnoceno, a pokud budou nutná další strategická a strukturální rozhodnutí, stanou se jedním z hlavních témat sjezdu IG Metall v roce 2023.