Co povede ke zlepšení podmínek pro práci knihovníků
V Národní knihovně se v první polovině listopadu uskutečnilo setkání lidí (převážně žen) pracujících v knihovnictví. Jednali o neutěšených platových podmínkách, možnostech nápravy včetně odborové činnosti. A také o tom, jak zvýšit společenskou prestiž této odborné práce, která je nedoceněná. Ukázány byly i příklady knihovnických protestů ze zahraničí.
Setkání se uskutečnilo v areálu Národní knihovny v Praze
Lidé pracující v obecních, městských, vědeckých, odborných či specializovaných knihovnách se shodli na tom, že možností, jak při "svázanosti platovými tabulkami" přidat zaměstnankyním a zaměstnancům, jsou nadtarifní složky, benefity. Je třeba, aby se o to zasazovaly nejen odbory, ale i vedení knihoven. Lidem v knihovnictví vadí i obecně nízká prestiž této práce. Někdo si totiž představuje, že obnáší jen dávání knih do regálu, už ale nevidí odbornou, spolupráci s vědci nebo práci s digitálními fondy. Důležité je zlepšit mediální obraz.
V rámci setkání zaznělo, že problém je též rozdrobenost, ve smyslu, kdo knihovny zřizuje, což má vliv na jejich fungování i na práci odborů, vytrácí se schopnost jednotného postupu. Ministerstvo kultury by podle zúčastněných mělo mít větší autoritu - když vydá nějaký koncepční materiál, tak aby ho vláda jen nevzala na vědomí, ale také realizovala, koncepce by měly být vymahatelné. Další problém, na který bylo v rámci setkání upozorněno, představuje, že knihovny nejsou brány jako součást vzdělávací soustavy.
Představeny byly aktivity ze zahraničí. Ve španělském regionu Kastílie-La Mancha je výsledkem stávky knihovnic (kvůli nedostatku personálu a tomu, že musí sloužit o sobotách) nabídka 35hodinového pracovního týdne. Loni byly stávky také v Madridu - lidé z knihovnictví chtěli uznat víkendy jako speciální dobu. V Paříži se loni pracující postavili proti práci v neděli. V Kanadě se zase díky stávce podařilo vyjednat každoroční nárůst platů po dobu čtyř let o dvě procenta.
Akci zorganizovaly Monika Horáková z knihovny Pedagogické fakulty UK a Kateřina Nekolová z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. S tím, že téma bude rezonovat i příští rok. Uplyne totiž sto let od chvíle, kdy byl v tuzemsku schválen první zákon o knihovnictví. Jednalo se o jeden z prvních prvorepublikových zákonů samostatného Československa. Neutěšené platové situaci v knihovnictví se nedávno podrobněji věnoval i měsíčník Sondy Revue.
(AC)