• Zveřejněno: 27.11.2012

Odbory se zasloužily o to, že se kurzarbeit konečně dočkal realizace i v tuzemsku. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) již v roce 2008 požadovala na jednání tripartity jeho zavedení a navrhla vlastní verzi s finančními propočty. V roce 2010 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zpracoval na toto téma variantní studii a doporučil zavedení kurzarbeitu v podmínkách ČR.

Kurzarbeit přináší výhodu všem třem stranám. Zaměstnanci neztrácejí zaměstnání a nemusí skončit na úřadu práce. Zaměstnavatel nepřijde o kvalifikované zaměstnance ani v momentě, kdy má málo zakázek a nedokáže zaplatit jejich mzdy. Státu nevzniká další nezaměstnanost a nemusí se starat o propuštěné zaměstnance a vyplácet jim podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky.
Termín kurzarbeit vyjadřuje v němčině doslova krátkou práci. Tento systém, který v Německu navrhly kovácké odbory IG Metall, zachránil stovky tisíc lidí od ztráty zaměstnání a kancléřka Angela Merkelová si ho dodnes pochvaluje a odborům za něj osobně poděkovala. U nás podobný návrh označil ministr financí Miroslav Kalousek za „krajně nehospodárný“.
„To, co nakonec ministerstvo práce zavedlo, nesplňuje plně očekávání odborů, ale lepší něco než nic,“ řekl Sondám Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO, který jako první navrhl zavést kurzarbeit i v Česku.
„Německý kurzarbeit jsme požadovali již od roku 2007. Tehdejšímu ministru práce Petru Nečasovi se ho podařilo dvakrát zastavit. Nyní se o jeho odkládání zasloužil ministr financí Kalousek. Konečně jsme ho zavedli i u nás, ale systémem vlk se nažral a koza zůstala celá. Tou kozou je státní rozpočet,“ upřesňuje Středula a pokračuje: 
„Moc bych si přál, aby firmy informovaly odbory, že si zažádaly o dotaci, a aby lidé z úřadů práce žádosti posuzovali skutečně objektivně. A nejvíc bych si přál, aby stačilo těch dvakrát 400 milionů korun, což by znamenalo, že jsou na tom firmy dobře a nenechávají zaměstnance doma,“ dodává odborový předák.
Vláda: Na pracovní místa nedáme z rozpočtu ani korunu
Proč pravicovým vládám trvalo čtyři roky, než vzaly kurzarbeit na milost? Odpověď zní: vláda zatvrzele odmítala financovat výpadky ve výrobě ze státního rozpočtu. Přednější byly a jsou restrikce a škrty než záchrana tisíců pracovních míst. Bývalý ministr Jaromír Drábek se nakonec zachoval jako chytrá horákyně, když projekt, v němž by měl řešit propad zakázek firem z rozpočtu vlastního ministerstva, napasoval na evropské vzdělávací fondy.
Projekt Vzdělávejte se pro stabilitu na rozdíl od německého vzoru nebude zaměstnancům zkracovat pracovní úvazek, ale zaměstnanci v odstávce budou pobírat celý plat. Projekt umožní firmám získat finanční příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady. Podpora bude poskytována po dobu šesti měsíců s možností prodloužení na 12 měsíců. Maximální měsíční mzdový příspěvek bude 31 000 korun na zaměstnance.
Svaz průmyslu a dopravy, který spolu s odbory kurzarbeit prosazoval, to tak růžově nevidí. Jeho viceprezident Pavel Juříček říká: „Na pokrytí předpokládaného nárůstu nezaměstnanosti bychom potřebovali 1,5 miliardy korun, k dispozici bude jen polovina.“
A jak se potřebné firmy dostanou k evropským penězům? Český kurzarbeit bude plně v režii pracovních úřadů, respektive krajských poboček. Výběr podniků bude přísný. Zkoumat se bude jak předložený plán na obnovu výroby a celkovou restrukturalizaci, tak finanční zdraví firmy. Stát v žádném případě nebude prodlužovat životnost firem, které jsou před krachem.
testesondy123