„Česká republika je současně bránou na východ i na západ a podle našeho posledního průzkumu v šestnácti zemích je tou nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) s odkazem na průzkum, který ČNOPK vloni provedl.
Důvody, proč je v českém zájmu snažit se přilákat podobné společnosti, nejlépe ilustrují konkrétní čísla. Například společnost Siemens má v České republice osm výrobních závodů a zaměstnává v nich 10 500 pracovníků, čímž se naše země řadí na osmé místo na světě. Od začátku devadesátých let, kdy se sem tato společnost vrátila, zde navíc investovala přes 22 miliard eur. Pro Siemens se Česká republika stala důležitou výrobní a vývojovou základnou.
Dalším příkladem může být závod na výrobu malých osobních automobilů TPCA v Kolíně, který využívá 80 % součástek pocházejících od českých subdodavatelů. Závod vznikl v roce 2005 jako společná investice francouzské společnosti PSA Peugeot – Citroën a japonské Toyoty.
Německo je tradičně největším investorem v ČR
Nevětším zahraničním investorem v České republice je Německo. Podle Bauera z ČNOPK je jedním z důvodů geografická a kulturní blízkost obou zemí a podobná průmyslová tradice. „Obojí spojuje Českou republiku především se sousedícími spolkovými státy Bavorskem a Saskem. Tam můžeme pozorovat sílící trend vývoje a výzkumu, technologicky pokročilá produkce a vývoj zaměřený na výrobní sféru však přitom i nadále hrají velmi důležitou roli,“ dodává. Německo je následováno Slovenskem, Rakouskem, Nizozemskem, Velkou Británií, Švýcarskem a Francií.
Důraz na technické vzdělání
Přestože se zájem nadnárodních firem o Českou republiku pořád zvětšuje, odborníci stále nalézají množství oblastí, na kterých by měla města i vláda zapracovat. Shodují se například na tom, že je zapotřebí větší koncentrace na inovace, technické školství či boj proti byrokratickým překážkám.
Podle Bernarda Bauera z ČNOPK si zahraniční podniky přejí, aby vláda v oblasti vzdělávání stále více spolupracovala se soukromou sférou a vytvořila vzdělávací systém zaměřený na praxi, kde bude vzdělávání z části probíhat přímo v podnicích. Podobný systém už řadu let úspěšně funguje v Rakousku, Švýcarsku nebo Nizozemsku.
Podnikatelskému prostředí by prospěla zdravá státní správa
Česká republika si na nezájem zahraničních investorů nemůže v žádném případě stěžovat. Na druhou stranu podle nejrůznějších průzkumů atraktivitě jejího podnikatelského prostředí ubírá nedostatečný boj s korupcí či nezvykle časově náročná řízení při zakládání firem. Přitom některé evropské země dokážou byrokratické překážky omezit na minimum.
Opakované závěry výročních zpráv Evropské komise, které si všímají konkurenceschopnosti, poukazují na přílišnou byrokratickou zátěž, jimiž české úřady zatěžují podnikatelské prostředí. Státním institucím a jejich transparentnímu jednání přikládá pro podnikání zásadní význam také poslední Zpráva o mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou sestavilo Světové ekonomické fórum, a efektivní státní správa představuje i jednu z priorit Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020.
Je však fungování veřejné správy klíčové i ve chvíli, kdy se zahraniční firmy rozhodují, zda budou v České republice investovat? Nebo se při tom snad řídí jinými ukazateli? A jaká je situace České republiky v porovnání s blízkými evropskými zeměmi?
Česká atraktivita poskvrněná korupcí a neprůhledností
Z loňského průzkumu, který ve spolupráci s německými hospodářskými komorami mezi čtrnácti zeměmi střední a východní Evropy provedla Česko-německá obchodní a průmyslová komora, vyplývá, že Česká republika pro německé investory zůstává stabilně nejatraktivnější zemí v regionu. A co je důležité, děje se tak navzdory problémům v oblasti právního systému i odborného vzdělání.
„Na atraktivitu českých zemí pro německé podnikatele mají vliv i těžko vyčíslitelné faktory, jako je geografická a kulturní blízkost či dlouhá průmyslová tradice,“ tvrdí prezident ČNOPK Rudolf Fischer. Stát by se ale měl zasadit například o zkvalitnění vzdělávání, podmínek pro výzkum a vývoj a o stabilnější právní rámec i vymahatelnost práva.
„Účinnější boj s nedostatečnou transparentností veřejných zakázek je pro české podnikatelské prostředí velmi důležitý,“ zdůraznil Fischer. Krom toho zmínil, že podle ohlasů členských firem komory i dalších německých podniků v České republice místní byrokracie často podniky neúměrně zatěžuje.
Korupce a efektivita veřejné správy představují obecné problémy středoevropského a východoevropského regionu a ani Česko není výjimkou. V hodnocení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek mu němečtí podnikatelé přisoudili dokonce poslední příčku, čímž jej zařadili až za Albánii, Maďarsko a Bulharsko.
Jádro korupce podle odborníků spočívá v setkávání veřejného a soukromého sektoru. Dokládají to i čísla průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) z roku 2010, která uvádějí, že zatímco v soukromém sektoru se podle podnikatelů lze v 75 % případů obejít bez provizí a protislužeb, v oblasti veřejných zakázek si něco takového myslí jen 7 % respondentů.