„Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je v řadě firem bohužel stále podceňována, a to má za následek ztráty na životech a trvalé poškození zdraví zaměstnanců. Nad stavem bezpečnosti a ochrany při práci dohlížejí mimo jiné i odboroví inspektoři bezpečnosti práce. Právě díky této záslužné aktivitě odborů byla v minulosti přijata celá řada opatření a předešlo se mnoha pracovním úrazům,“ říká místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.

„Od roku 2002 je to 1952 životů. Jako by vymřela jedna docela velká vesnice,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Za každou z loňských 105 obětí pracovních úrazů vypustili svazoví inspektoři bezpečnosti práce, kteří se zúčastnili vzpomínkového dne a odborného semináře, k obloze bílý balonek jako symbolickou památku za duše zahynulých.

„Podle dřívějších oficiálních údajů Mezinárodní organizace práce více než 2 miliony lidí ročně zemře na následky pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ročně dochází odhadem ke 270 milionům pracovních úrazů a kolem 160 milionů lidí onemocní nemocí z povolání. Každým rokem přijde o život při práci 12 000 dětí, toxické látky zabijí ročně 340 000 pracujících, přičemž jenom azbest má na svědomí kolem 100 000 životů ročně,“ pokračuje ve smutné statistice Josef Středula.

„Každoročně umírá přes 100 000 lidí na rakovinu z povolání, zatímco Evropská komise vyhodnocuje lepší regulaci. Navzdory děsivé úmrtnosti neobsahuje návrh strategie BOZP Evropské komise žádná právně závazná opatření. Odsuzujeme Evropskou komisi za to, že dává přednost revizi byrokracie před přijetím právně závazných limitů expozice chemických látek, které způsobují rakovinu, negativně ovlivňují plodnost a jsou toxické pro nenarozené děti,“ kritizuje tvrdě přístup Evropské komise předseda Středula.

Evropské odbory požadují stanovit vymahatelné limity expozice pro 50 nejtoxičtějších chemických látek vyskytujících se v pracovních procesech, které způsobují rakovinu, potíže s plodností a těhotenstvím.

Odborová centrála letos využila vzpomínkový světový den k upozornění na riziko podstatného zhoršení právní úpravy odškodňování pracovních úrazů, které zaměstnancům hrozilo ze strany nového občanského zákoníku. Jeho autoři vytrvale předkládali veřejnosti informace o výrazně vyšších náhradách škody, které by bylo možné „vysoudit“ v případě, že by byla zrušena úprava náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání zakotvená v zákoníku práce. Jak zdůraznil Josef Středula: „Zaměstnanec by pak musel v soudním řízení složitě prokazovat odpovědnost svého zaměstnavatele za způsobenou škodu a zavinění s rizikem, že pokud neunese důkazní břemeno, nárok na náhradu škody nevysoudí a navíc bude hradit soudní výdaje, které u vleklých soudních řízení bývají velmi vysoké. Náhrada by tak byla vyplácena jen těm, kteří by se svojí žalobou u soudu uspěli, tedy výrazně menšímu počtu poškozených zaměstnanců než podle zákoníku práce a také po mnohem delší době než jak je tomu dnes.“

Díky tlaku ČMKOS vláda přijala rozhodnutí o tom, že zabezpečení zaměstnanců v případě škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zůstane součástí zákoníku práce. Na tuto oblast pracovněprávních vztahů se tedy nebude vztahovat nový občanský zákoník.

„Z aktuálních poznatků odborových inspektorů bezpečnosti práce vyplývá, že někde stále dochází k formálnímu seznamování s bezpečnostními předpisy, kdy zaslání e-mailem má nahradit důležité školení. Setkáváme se i s tím, že nejsou dodržovány bezpečnostní přestávky a nepřetržitý odpočinek mezi směnami, na vině úrazů bývá i špatná organizace práce a nedostatečné používání, někdy dokonce nepoužívání ochranných pomůcek. Řídící management se často soustřeďuje na maximální výkon a zisk a v některých případech vědomě přistupuje k zanedbávání bezpečnostní předpisů,“ řekla novinářům na tiskové konferenci Radka Sokolová.

V Česku loni po pracovním úrazu či kvůli nemoci z povolání stonalo přes 41 000 lidí. V roce 2008 to bylo 71 281 osob, v roce 2013 pak 42 927. Podle Sokolové se čísla ale nedají úplně srovnávat. Mění se totiž pracovní místa a také činnosti, které lidé dělají. „Působení odborů v oblasti bezpečnosti práce představuje významnou preventivní funkci a přispívá k ochraně života a zdraví zaměstnanců zejména tím, že je pomáhá chránit před pracovními úrazy a nemocemi z povolání a jejich zdravotními i sociálními následky. Bez účasti odborových inspektorů by byl stav pracovní úrazovosti jistě vyšší,“ zdůraznil Středula a zalitoval: „Je velká chyba, že zástupci zaměstnanců nemají právo přerušit práci na pracovišti, kde je odhalena hrozba závažného pracovního úrazu či dokonce ztráty lidského života.“

Místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová zahájila společně s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a svazovým inspektorem bezpečnosti práce Zbyňkem Moravcem Mezinárodní vzpomínkový den za oběti pracovních úrazů

Účastníci semináře vypustili 105 balonků, které symbolizují duše obětí pracovních úrazů v České republice za loňský rok

testesondy123