Jan BRŮHA je národní koordinátor evropské agendy pro oblast vzdělávání dospělých z Národního pedagogického institutu České republiky. Sondy s ním vedly rozhovor na stále důležitější téma podpory rozvoje základních dovedností neboli basic skills.

 

Doby, kdy člověk zůstal ve stejném oboru, který vystudoval, a na stejné pracovní pozici po celý pracovní život, jsou již dávno pryč. V současném rychle se vyvíjejícím světě lidé mnohem častěji mění zaměstnání, pozice, ale dokonce i obory. K tomu potřebují další vzdělávání a často se musí také úplně rekvalifikovat. Ve vyspělém světě je proto vnímáno posilování obecných, přenositelných dovedností a udržování těchto dovedností v kondici jako naprosto zásadní. Porozumět textu, umět komunikovat, zvládat běžné početní operace nebo práci v digitálním prostředí je zkrátka nezbytné pro další rozvoj odborných či profesních dovedností každého člověka.

 

Klíčové kompetence popisují, co by měl dospělý člověk ovládat, aby mohl být úspěšný jak v pracovním životě, tak ve společnosti. Patří mezi ně například občanská kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k učení nebo kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování. Pojem základní dovednosti je proti klíčovým kompetencím užší a týká se pouze těch nejzákladnějších dovedností potřebných pro zapojení do studia, práce nebo občanského života. Když mluvíme o základních dovednostech, myslíme tím právě čtenářské, numerické a digitální dovednosti.

 

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) realizovala v letech 2011–2013 mezinárodní výzkum dospělých PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies), který zjišťoval, jak jsou na tom dospělí občané jednotlivých zemí s úrovní základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu. V testech byly hodnoceny právě čtenářská a numerická gramotnost a dovednost řešit problémy v prostředí informačních technologií. Výzkum přinesl zajímavé zjištění: velký propad těchto základních dovedností nastává ve věkové skupině 35–54 let. V dnešní době se více než kdy jindy nemůžeme spoléhat výhradně na to, co jsme se naučili ve školních letech. Moderní pracovní trh vyžaduje vzhledem k digitalizaci a robotizaci stále vyšší úroveň obecných dovedností. Ty však přijdou vhod i při řešení různých životních situací.

 

Česko dosáhlo v numerické gramotnosti mírně nadprůměrného výsledku a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a v oblasti řešení problémů v prostředí informačních technologií. Čtenářská a numerická gramotnost je rozdělena do 5 úrovní. Na nejnižší úrovni 1 a méně má úroveň čtenářské gramotnosti přibližně 15 % Čechů, u numerické gramotnosti je to 13 %. Alarmujícím výsledkem je, že v prostředí informačních technologií dosahovalo podprůměrných výsledků více než 40 % respondentů.

 

Na evropské úrovni existuje mnoho doporučení a návodů, jak a proč podporovat rozvoj základních dovedností dospělých lidí. Evropská komise na základě studií a analýz varuje, že každý pátý dospělý Evropan má nedostatečnou úroveň základních dovedností. Nutno říci, že většina těchto osob je zaměstnaná. Někdo by si také mohl myslet, že základní dovednosti budou postrádat především lidé s migrantským původem. Nicméně převážná většina dospělých s nízkou úrovní základních dovedností se narodila a vyrostla v zemi, v níž žije, a jejich mateřským jazykem je jazyk, v němž probíhá v této zemi výuka.

Pozitivním faktem je, že programy zaměřené na zlepšování dovedností vykazují vysokou míru úspěšnosti a jsou i z hlediska nákladů velmi efektivní. Návratnost investované částky do rozvoje základních dovedností v průběhu života jednotlivce se pohybuje řádově v desetinásobcích a možná i stonásobcích. Ekonomickou návratnost se již pokusili změřit například ve Velké Británii a britští politici byli výsledky velice překvapeni. K tomu nutno připočíst ještě těžko měřitelný pozitivní společenský dopad...