Vláda představila Inovační strategii ČR na léta 2019–2030
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v čele s premiérem Andrejem Babišem schválila tuto strategii 23. ledna 2019. Byla připravena v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by Českou republiku mělo do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy.
Příliš mnoho dokumentů, málo politické vůle
Asi málokterá země disponuje takovým množstvím strategických dokumentů jako Česká republika. Problém bohužel spočívá v tom, že se jimi nikdy příliš neřídila. Politická nechuť, neztotožnění se s cíli, rezortismus, přílišná komplikovanost akčních plánů a nízká realizační schopnost těch, co za ně odpovídají, jsou hlavními důvody, proč vládní vize zůstávají obvykle jen na papíře. „Ve snaze neskončit stejně jsme proto k takto zásadní strategii přistoupili jinak. Bez jakékoliv stranické ideologie jsme sestavili tým představitelů firemního prostředí, vědců, akademiků a klíčových osob z rezortů a vládních agentur, který v prvé řadě identifikoval všechny rozpracované aktivity v oblasti vědy výzkumu a inovací. Cílem nebylo bourat nebo jenom měnit, ale v první fázi zkoncentrovat rozhodující a probíhající plány a činnosti s vazbou na inovace a následně je doplnit těmi, které prokazatelně chybějí nebo se nerozvíjejí. Postupně jsme definovali devět strategických pilířů, které jsou vzájemně provázány a jsou rozhodující pro dosažení ambice zařadit se mezi inovační lídry Evropy,“ říká v předmluvě ke strategii místopředseda RVVI Karel Havlíček.
Devět základních pilířů
Strategie ČR sestává z devíti základních pilířů, jež představují zároveň hlavní rozvojové směry. Inspirují se zeměmi jako Finsko, Dánsko nebo Švýcarsko. Jsou jimi:
- financování a hodnocení výzkumu a vývoje,
- inovační a výzkumná centra,
- národní start-up a spin-off prostředí,
- polytechnické vzdělávání,
- digitalizace,
- mobilita a stavební prostředí,
- ochrana duševního vlastnictví,
- chytré investice,
- chytrý marketing.
V první řadě se má změnit systém financování vědy, stát by na její podporu měl začít vydávat ne méně než 2 až 2,5 % HDP ročně. V současnosti je to pouze 1,79 %. Každý rok by mělo dojít k nárůstu. Andrej Babiš a Karel Havlíček uvedli, že ideálně by se do roku 2030 měly celkové výdaje na vědu a výzkum postupně zvednout až na 3 procenta z hrubého domácího produktu ročně.
S novou strategií úzce souvisí změna hodnocení výzkumu, který má více zohledňovat kvalitu, nikoliv kvantitu, a zejména lepší financování vědy. Na státní podporu by měly dosáhnout také tzv. start-upy. Změnit se musí i politika v oblasti patentů.
Dalším důležitým směrem je digitalizace. Hlavním cílem je, aby občané mohli komunikovat mezi sebou i se státní správou z domu nebo z kanceláře přes datové schránky, a dále tyto možnosti komunikace rozvíjet a propagovat.
Politikaření musí stranou
„Od počátku jsme se drželi toho, že strategie musí být nadčasová, nadrezortní, apolitická. Cílem nebylo bourat nebo jenom měnit, ale koncentrovat rozhodující inovativní činnosti pod jednu střechu a doplnit je těmi, které tu prokazatelně chybějí nebo se nerozvíjejí,“ zdůraznil Karel Havlíček.
Další místopředseda RVVI Petr Dvořák, který je profesorem molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě v Brně, na tiskové konferenci zdůraznil, že všichni členové Rady nový dokument uvítali. „Dokonce i vědci, kteří bývají tradičně skeptičtí, říkali, že je to první materiál tohoto druhu, z něhož je vidět, že k něčemu povede,“ uvedl.
Na čem to dříve ztroskotalo
Velmi důležitý pro budoucí úspěch strategie je způsob řízení a kontroly naplňování jejího obsahu. Především na tom podle Karla Havlíčka ztroskotala většina národních strategických plánů v minulosti. Často nepřečkaly volební období. Každý pilíř má proto institucionálního garanta, obvykle na úrovni ministerstva, a současně se rovnou stanovuje manažerská odpovědnost za naplňování cílů. Garant připraví na každý rok prováděcí akční plán všech změn. Tento operativní souhrn cílů a prováděcích mechanismů se bude měsíčně vyhodnocovat za účasti předsedy vlády a garantů jednotlivých oblastí na Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Jednotlivé části strategie mají mít svého manažera, který bude dohlížet na plnění cílů. Měl by se tak vytvořit organizační základ pro to, aby strategie přežila délku volebního období a byla naplňována i v dlouhodobém horizontu.
Czech Republic: The Country For Future
Součástí strategie je zavedení nové značky Czech Republic: The Country For Future. „Pokud k nám chceme přilákat nejschopnější inovátory a udržet zde schopné mladé lidi, nevystačíme už jen s bohatou minulostí, musíme jim nabídnout rovněž perspektivní budoucnost,“ vysvětlil smysl vzniku značky Karel Havlíček.
Premiér Babiš chce značku s tímto sloganem intenzivně propagovat i v zahraničí. Česká republika má být prezentována jako země technologických příležitostí s důrazem na špičková výzkumná centra, která zde již fungují, například v oblastech laserové technologie, nanotechnologie a robotiky. Prioritou bude udržet zde nadějné talenty a přilákat renomované zahraniční vědce.
Digitální pohon české ekonomiky
Česká ekonomika v uplynulých dvou letech rostla vysokým tempem 3,4 % ročně. Důležité zdroje růstu, jako jsou vysoká zaměstnanost a zvyšování počtu pracovních hodin na zaměstnance, však narazily na své limity. Podle studie společnosti McKinsey by se novým „motorem“ hospodářství mohla stát digitalizace, která je jedním z hlavních pilířů vládní inovační strategie. Ukazuje se, že nejen vláda zde vidí zásadní příležitost k rozvoji.
Pokud Česko využije svých dobrých předpokladů pro rychlou digitalizaci, může podle studie mít již do roku 2025 jednu z nejpokročilejších ekonomik v Evropě. Důvody k optimismu zde jsou:
* Podíl digitální ekonomiky na HDP je již vyšší (8 %) než u pěti největších zemí EU, tedy Německa, Francie, Velké Británie, Itálie a Španělska, kde činí 7 %.
* Digitální ekonomika roste meziročně rychleji (6,6 % proti průměru Unie 3,1 %).
* Podle odhadů až 52 % stávajících pracovních aktivit lze automatizovat pomocí existujících technologií, do roku 2030 může jít až o 1,1 milionu pracovních míst. Je zde tedy velký prostor pro technologický skok.
* Finanční sektor, ICT a průmysl jsou v ČR digitalizovány více, než je průměr EU. (Nejméně digitalizovány jsou veřejný sektor a doprava.)
* Zdvojnásobí-li do roku 2025 digitální ekonomika svůj podíl na HDP z 8 na 16 %, mohlo by to představovat dodatečné HDP ve výši až 26 miliard eur ročně.
* ČR se řadí na špici středoevropského regionu, v němž podíl digitální ekonomiky na tvorbě HDP dosahuje v průměru 6,5 %.