Podle MPO mezi pět strategických priorit vymezených v ASEK patří:

* vyvážený energetický mix založený na širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, pokrytí spotřeby elektřiny ČR výrobou v domácích zdrojích a udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie,

* zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v celém energetickém řetězci v sektorech národního hospodářství i v domácnostech a naplnění strategických cílů snižování spotřeby EU,

* rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v tomto regionu, včetně podpory vytváření společné, účinné a akceschopné energetické politiky Evropské unie,

* podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky,

* zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, déle trvajících krizí v zásobování palivy a také vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře.

Dokument Aktualizace státní energetické koncepce České republiky již prošel celým procesem posuzování vlivu na životní prostředí (SEA), získal od ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko a měl by být předložen vládě ke schválení do konce roku 2014. Nicméně je pravda, že na přípravě dokumentu se prostřednictvím expertních vstupů podílela celá řada předních českých odborníků na energetiku a dílčí podklady byly dodány i z jiných ministerstev a odborných pracovišť.

Z poměrně nedávných vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka vyplývá, že ministerstvo podporuje výstavbu dvou nových bloků v JE Temelín a případně i dalšího v JE Dukovany. Podle ministerstva jaderné elektrárny totiž jakožto stabilní a kvazidomácí zdroj zastávají zásadní úlohu ve vztahu k bezpečnosti a kvalitě dodávek elektřiny. V energetickém mixu měla v roce 2010 jaderná energie podíl přibližně 16,5 % na spotřebě primárních energetických zdrojů a 32,6 % na hrubé výrobě elektřiny. Podle předpokladů ASEK by měly tyto podíly do roku 2040 stoupnout na hodnoty kolem 27 % a 49 %. Do jisté míry tak dojde k nahrazení systémových zdrojů spalujících především hnědé uhlí bezemisními zdroji schopnými zabezpečit spolehlivou dodávku elektrické energie, případně i tepla. Detaily k dalšímu rozvoji jaderné energetiky v ČR budou zahrnuty v připravované Strategii rozvoje jaderné energetiky, na které se nyní společně s ministerstvem financí intenzivně pracuje.

Podle MPO existuje tlak na snižování emisí znečišťujících látek, na integraci trhů s energiemi napříč Evropou, na další vědecko-technologický vývoj. K tomu přistupují i faktory, jako je snižující se zásoby disponibilního uhlí, dále převážně pozitivní vnímání jaderné energetiky ze strany české veřejnosti a zároveň i stárnutí energetické infrastruktury, což významným způsobem ovlivňuje rozhodování jednotlivých podnikatelských subjektů v oblasti hnědouhelných tepelných elektráren a tepláren o tom, jestli je rentabilní nezbytná restrukturalizace a obnovy těchto zdrojů.

MPO dále uvádí, že podíl hnědého uhlí v energetickém mixu prognózy ASEK klesá v souvislosti s očekávaným vývojem v oblasti dostupnosti uhlí tuzemského. V souladu s národními závazky v oblastech využívání druhotných a obnovitelných zdrojů je pak částečně jeho role nahrazována těmito zdroji a v souladu se závazkysnižování emisí skleníkových plynů také jadernými elektrárnami jakožto bezemisním zdrojem. „Tento trend bude nutné v investiční oblasti podnikatelských subjektů v oblasti hnědouhelných tepelných elektráren a tepláren zohlednit v souvislosti s jejich rentabilitou. ASEK předpokládá sofistikované využití tuzemského hnědého uhlí zejména pro teplárenské celky pro kogenerační zdroje,“ konstatuje vyjádření MPO.

ASEK počítá s rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů energie v souladu s plněním závazného cíle ČR zajistit krytí 13 % hrubé konečné spotřeby z obnovitelných zdrojů. Konkrétně v případě dalšího rozvoje fotovoltaických elektráren v ČR se předpokládají pouze instalace těchto zařízení na střechách budov a brownfieldech, nikoli na zemědělské půdě, jejíž takto již využívaná část by měla být postupně navrácena svému původnímu účelu.

S využitím biomasy počítá ASEK na úrovni, která neohrozí potravinovou bezpečnost České republiky. Mimo sektor lokálního vytápění domácností se předpokládá zejména využití v oblasti teplárenství, kde se počítá s postupným částečným nahrazením uhlí právě tímto palivem. Podobně se předpokládá také zvýšená míra využití biomasy pro výrobu elektřiny, především v kogeneračních zdrojích.

Do roku 2030 bude ovlivněn zejména způsobem, jakým bude vyřešeno pokrytí nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energií (OZE). Po roce 2030 se bude vliv poplatků za OZE výrazně snižovat.

Důležitým aspektem je v současné době i vysoký tlak na pokles ceny silové elektřiny, který se bude projevovat minimálně do poloviny této dekády. Následný dlouhodobý mírný růst je způsoben vlivem dražších emisních povolenek a dále vlivem nutné obnovy výrobního portfolia v celé Evropě, což se projeví v ceně silové elektřiny. Pozvolný růst ceny tak může být doprovázen krátkodobými (několikaletými) odchylkami v návaznosti na tržní vývoj cen v celém energetickém odvětví.

„Když se zamyslíme nad tímto materiálem, který nám byl představen ve druhém zářijovém týdnu, krátce před jednáním Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, musíme konstatovat, že vytýčené strategické cíle, tj. bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost, jsou v této aktualizaci SEK stanoveny velmi správně. Ale pokud jde o oněch pět hlavních priorit, jsou podle nás formulovány příliš obecně. Myslíme si totiž, že by měly obsahovat další vytýčení směru postupu státu v této oblasti, to znamená určit konkrétně, co se bude dělat, kam se bude energetická politika státu ubírat. I s uvedením argumentace, jak by měl do roku 2040 vypadat energetický mix, tj. jaký bude přesný podíl jaderné energie, obnovitelných zdrojů, využití hnědého a černého uhlí, vodních elektráren, a to i s doprovodnou argumentací, co se tím sleduje z hlediska zabezpečení energetické politiky státu. Na nedávném jednání Rady Vlády ČR k problematice stanovení Státní energetické koncepce jsme slyšeli, že tato vize se bude pohybovat v určitých mantinelech, že scénář dalšího vývoje bude postupně optimalizován. A to je podle nás zatím málo,“ řekl Sondám místopředseda Odborového svazu ECHO Karel Klusák.

Energetické odbory se podle Klusáka jednoznačně stavějí na podporu dalšího rozvoje jaderné energetiky. Energetici jsou toho názoru, že bez jaderné energie nemůžeme být soběstační a jedině tak jsme schopni zabezpečit všechny potřeby státu v této oblasti.

Pokud jde o využití obnovitelných zdrojů, ukázalo se, že původní nastavení tohoto systému jejich využití, k němuž došlo před několika lety, nebylo vůbec šťastné. „Zářným“ příkladem bylo využití fotovoltaiky, kdy se zbytečně zabírala zemědělská půda, nehledě na skutečnost, že se toto masové zavádění fotovoltaiky projevilo i na růstu cen elektřiny pro konečné spotřebitele, včetně negativních dopadů do průmyslu, což se nakonec muselo řešit přijetím příslušného zákona.

Karel Klusák se dotkl i otázky nebezpečí rostoucí ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, což při neuváženém stanovení energetického mixu, tj. nevhodném stanovení poměru jednotlivých druhů energií, klidně může v příštích letech nastat. Mohlo by se potom stát, že určité skupiny obyvatelstva by finančně nedosáhly na to, aby mohly odebírat elektrickou energii ze sítě. Pro energetické odbory je toto naprosto nepřijatelné. Elektrická energie musí být dostupná pro všechny občany, to je přece základ státu.

I hornické odbory poukazují na určité rozpory s cíli ASEK.

Podle Jaromíra Franty, 1. místopředsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN), si ASEK stanovil tři základní strategické cíle: bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost. S tím lze hlavně z pohledu geopolitické situace jen souhlasit. Ale v návrhu textu ASEK, který je mezi odborníky široce diskutován, jsou i pasáže, které jsou v rozporu s jeho základními cíli.

Především jde o to, že zvýšení dovozní energetické závislosti z dnešních méně než 50 % na 70 % v roce 2040 je nejen v rozporu s cíli ASEK, ale podle názoru hornických odborů se jedná o bezpečnostní hazard. Ztráta soběstačnosti ve výrobě elektřiny je v rozporu s těmito třemi základními cíli ASEK.

Dále nahrazování uhlí pro společnou výrobu elektřiny a tepla plynem a biomasou prý bude mít za následek zvýšení dovozní závislosti a skokové zvýšení cen obou energií.

Pokud jde o větu, že existují omezené disponibilní zásoby hnědého uhlí, hornické odbory zdůrazňují, že hnědého uhlí je u nás dostatek, pouze jde o alibistický a nehospodárný přístup státu (vlády) k nerostnému bohatství, který je příčinou útlumu těžby hnědého uhlí na severu Čech a černého uhlí na Karvinsku.

Rovněž zvýšení cen surovin a energií pro obyvatelstvo až o 12 % do roku 2040 je dalším rozporem s cíli ASEK a neúnosným zdražením pro občany ČR.

„Pro nás horníky je nepřijatelné, že se bude v ČR omezovat těžba hnědého a černého uhlí a že budeme tyto suroviny dovážet. Z toho plyne, že na severu Čech i Moravy budeme propouštět tisíce zaměstnanců těžebních, ale i servisních společností a budeme platit za nerostné suroviny, kterých je v ČR dostatek,“ zdůrazňuje Jaromír Franta. „Proto požadujeme, aby ASEK byl založen na maximálním využívání domácí surovinové základny. Takže je nezbytné vrátit do horního zákona vyvlastňovací paragrafy, jinak ustanovení ASEKu budou jenom zbožným přáním a stát bude muset ustupovat zeleným spekulantům. Taktéž je nutné zrušit usnesení vlády č. 444 z roku 1991 o územních limitech těžby,“ žádá Jaromír Franta.

Podle energetických odborů je jasné, že kolem tohoto materiálu bude ještě probíhat určitá diskuse, a to nejen v rámci připomínkového řízení ze strany ministerstev a dalších státních orgánů a institucí, případně i v tripartitě, ale především na politické úrovni, tj. mezi vládní koalicí a opozičními stranami. Takže je otázkou vlády ČR, kdy a jak bude tato aktualizovaná Státní energetická koncepce schválena a předložena do Parlamentu.

Podobné velkostroje v Severní energetické dobývají v Ústeckém kraji kvaltní energetické hnědé uhlí, kterým se vytápějí domácnosti i v Praze

testesondy123