• Zveřejněno: 21.06.2022
  • Autor: (zr)

Jsem zaměstnán v jedné obchodní společnosti a jsem členem závodního výboru odborové organizace. Lze tzv. stravenku poskytnut zaměstnancům i při mimořádné sobotní směně? Normálně zaměstnanci v naší firmě pracují klasicky od pondělí do pátku. Zaměstnavatel nám při kolektivním vyjednávání tvrdí, že mu zákon o daních z příjmů zakazuje poskytovat stravenky i za práci v sobotu, protože to není směna, ale práce přesčas. V kolektivní smlouvě máme ujednání, že za odpracovanou směnu se pro účely stravování považuje přítomnost zaměstnance v práci po dobu nejméně 3 hodin během jeho stanovené směny.

V úvodu bude zřejmě vhodné vysvětlit rozdíl mezi stravným a stravenkou. Na stravné je nárok:

a) u zaměstnavatelů, kteří nejsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy kteří svým zaměstnancům poskytují mzdu (provozují podnikatelskou činnost), což vyplývá z § 163 zákoníku práce a je to i váš případ,

b) u zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce a svým zaměstnancům poskytují plat (neprovozují podnikatelskou činnost), to vyplývá z § 176 zákoníku práce.

Na stravenku nárok podle právních předpisů u zaměstnavatelů uvedených výše pod písm. a) není. Lze to však sjednat v nějaké smlouvě, například v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. Vy jste to sjednali v kolektivní smlouvě. Podle mého názoru to je nejlepší varianta, protože vnitřní předpis může zaměstnavatel zrušit nebo změnit bez souhlasu odborové organizace.

U zaměstnavatelů uvedených výše pod písmenem b) je i nárok na tzv. stravenku. Upravuje to vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, a vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. Podle jiného právního názoru však ani v tomto případě nárok na tzv. stravenku není.

S tímto právním názorem já osobně nesouhlasím.

A nyní již k samotnému vašemu dotazu. Lze chápat zaměstnavatele, že zejména při kolektivním vyjednávání si zjišťují, zda pracovněprávní nároky a tzv. benefity poskytované nad rámec právních předpisů je možné dát do nákladů, zda jsou tyto nároky daňově uznatelné. Není však pravdivé tvrzení některých zaměstnavatelů, že jim zákon o daních z příjmů zakazuje poskytovat některé pracovněprávní nároky nebo benefity. Tento zákon jim to nezakazuje, pouze jim sděluje, které nároky si zaměstnavatel nemůže dát do nákladů (musí je hradit např. ze sociálního nebo obdobného fondu). Tento zákon jim nezakazuje poskytovat stravenky za práci v sobotu, i když to není směna, ale práce přesčas. Závazně však zaměstnavatelům sděluje, které výdaje si může dát do nákladů, tj. snížit si o ně základ daně, a které výdaje nejsou daňově uznatelné. Protože se ve vašem případě nejedná o směnu, ale o práci přesčas, zaměstnavatel si tento náklad – tuto stravenku – nemůže dát do nákladů. Náklady, které jsou daňově uznatelné, jsou uvedeny v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 5 zákona o daních z příjmů. Mimo jiné je zde uvedeno i stravování – jedná se o bod č. 4.