• Zveřejněno: 07.02.2018
  • Autor: (zr)

Zaměstnavatel prý může zaměstnance posílat i k praktickému lékaři, nemusí je nutně posílat k závodnímu lékaři. Je to pravda?

Je to pravda pouze částečně. Nejprve však bude vhodné stručně vysvětlit právní problematiku zařazování zaměstnanců do čtyř kategorií, která se této problematiky bezprostředně týká. V § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je mimo jiné uvedeno, že „podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.“ Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 432/2003 Sb.
Nyní k samotnému dotazu. Jestliže zaměstnanec vykonává práci zařazenou do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (např. se jedná o mzdovou účetní, sekretářku atd.), může zaměstnavatel v tomto případě zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (u praktického lékaře) zaměstnance. Rozhoduje o tom však zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Jestliže tedy zaměstnavatel rozhodne, že všichni zaměstnanci, tj. i ti, kteří vykonávají práce zařazené do první kategorie, budou na pracovnělékařské prohlídky chodit k tzv. závodnímu lékaři, musí toto rozhodnutí zaměstnanci respektovat. Vyplývá to z § 54 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kde je mimo jiné uvedeno: „Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je
a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství.
Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak, může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele uvedeného v odstavci 1 písm. a), který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného v odstavci 1, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.“
Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že i v tomto případě musí mít zaměstnavatel písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb (s tzv. závodním lékařem). Pracovnělékařské služby totiž nezahrnují pouze pracovnělékařské prohlídky, ale také poradenství a dohled (viz např. § 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 373/2011 Sb.). Poradenství a dohled nelze zabezpečovat praktickým lékařem.
Samozřejmě je možné, že zaměstnavatel, který má například jednoho zaměstnance, uzavře písemnou smlouvu o zabezpečování pracovnělékařských služeb s jeho praktickým lékařem.