• Zveřejněno: 14.12.2018
  • Autor: JUDr. František Muška

Dovolená po skončení mateřské a rodičovské dovolené

Tento článek si klade za úkol pomoci zaměstnavatelům i zaměstnancům, především zaměstnankyním, správně posoudit nárok na dovolenou v případech, kdy zaměstnankyně odchází na mateřskou dovolenou a následně na rodičovskou dovolenou, případně se z mateřské a rodičovské vrací zpátky do práce. Adekvátně též v případech, kdy odchází na rodičovskou dovolenou nebo se z ní vrací zaměstnanec. Dále se dozvíte, jak řešit situaci, kdy zaměstnankyně v době rodičovské dovolené znovu otěhotní a po dobu několika let se do práce nevrací. V neposlední řadě by měl článek pomoci s posouzením, co se vůbec považuje za výkon práce a co naopak ne a jak je to s převodem nevyčerpané dovolené.

Tento článek vychází z praktických příkladů, které život a především pracovněprávní praxe přináší. Jsou zde uvedeny i příklady výpočtů nároku na dovolenou a krácení dovolené.

Mateřská dovolená

Zákoník práce v § 195 stanoví, že v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Rodičovská dovolená

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Zákoník práce stanoví maximální délku rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, třebaže zákon o státní sociální podpoře v § 30 odst. 1 stanoví, že rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že doba mezi 3. a 4. rokem dítěte se už nepovažuje za rodičovskou dovolenou, ale zaměstnankyně nebo zaměstnanec jsou povinni si na tuto dobu požádat o pracovní volno. Tato doba se stejně jako doba rodičovské dovolené nepovažuje pro účely dovolené jako výkon práce.

Nárok na dovolenou

V souvislosti se stanovením nároku na dovolenou po skončení mateřské a rodičovské dovolené se budeme ve všech případech setkávat s tím, jestli zaměstnankyni nebo zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, nebo jen na dovolenou za odpracované dny, anebo nevznikl vůbec.

V § 211 zákoníku práce je stanoveno, že zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek dále uvedených právo na dovolenou za kalendářní rok, dovolenou za odpracované dny a dodatkovou dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok Zákoník práce stanoví v § 212 jako podmínkou nároku na dovolenou za kalendářní rok, aby zaměstnance za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce...

Celou právní poradnu naleznete v magazínu Sondy Revue č. 12/2018. 

Pro časopis Sondy Revue klikněte na ikonku níže: Logo Sondy