Jedná se o zvláštní druh pracovněprávní odpovědnosti, kde jako u odpovědnosti za schodek se předpokládá zavinění zaměstnance, tj. zaměstnanec musí prokazovat, že ztrátu svěřené věci nezpůsobil. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je v § 255 zákoníku práce upravena na stejných principech jako odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování.
Předpoklady této odpovědnosti jsou:
a) existence platného pracovněprávního vztahu
Pracovněprávním vztahem je myšlen pracovní poměr nebo vztah vzniklý na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
b) písemné potvrzení o převzetí svěřených věcí
Dalším předpokladem pro vznik tohoto druhu odpovědnosti je písemné potvrzení o převzetí svěřených věcí. V písemném potvrzení o svěření musí být svěřená věc konkrétně uvedena (identifikována). Převzetí věcí musí zaměstnanec potvrdit podpisem. Svěření věcí více zaměstnancům a jejich společnou odpovědnost zákon v tomto případě neumožňuje.
Jestliže by hodnota svěřené věci byla vyšší než 50 000 Kč, musela by být uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí a zaměstnanci by muselo být 18 let.
c) věc, která je způsobilá být předmětem písemného potvrzení
Musí jít o takové věci, které se užíváním nespotřebují a kde lze na zaměstnanci rozumně požadovat jejich vrácení. Dalším charakteristickým znakem svěřených věcí je možnost zaměstnance mít je stále ve své dispozici. Takovou věcí mohou být např. pracovní oděv a obuv, tašky, nářadí, nástroje, kalkulačky, mobilní telefony, osobní záznamníky, notebooky atd. Naopak takovou věcí nemohou být např. přístroje v kancelářích a dílnách, zařízení kanceláří, prodejen a provozoven, osobní automobil, nástroje, které používá více zaměstnanců apod.
d) vznik škody ve formě ztráty této věci
Tento druh odpovědnosti se vztahuje pouze na ztrátu svěřené věci, přičemž její nevrácení se rovná ztrátě. Nevztahuje se na poškození svěřené věci. Při poškození svěřené věci se jedná o obecnou odpovědnost, tj. zaměstnavatel musí zaměstnanci prokázat, že svěřenou věc poškodil.
e) zavinění zaměstnance se zde předpokládá
Jak je výše uvedeno, zavinění se v tomto případě zvláštního druhu odpovědnosti za škodu předpokládá, tj. zaměstnanec musí prokázat, že ztrátu svěřených věcí nezpůsobil. Pokud jde o výši náhrady škody, obdobně jako u odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách i zde platí zásada, že zaměstnanec za škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí odpovídá v plné výši. Není zde tedy stanoven limit čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, jako je tomu u obecné odpovědnosti.