Základ právní úpravy vnitřních předpisů zaměstnavatele obsahuje ustanovení § 305 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnavatelé podle něj mohou vnitřními předpisy upravovat mzdová, platová i další práva zaměstnanců bez jakékoli součinnosti odborové organizace. I když je tedy kupříkladu otázka odměňování zaměstnanců upravena v kolektivní smlouvě, přesto platí, že zaměstnavatel může tuto oblast upravit i vnitřním předpisem.
Na druhou stranu je ovšem třeba si uvědomit, že vydání takového vnitřního předpisu žádným způsobem neovlivní kolektivní smlouvu, která byla u zaměstnavatele uzavřena. Nelze si totiž představovat, že by vydání vnitřního předpisu mělo za následek neplatnost nebo neaplikovatelnost této kolektivní smlouvy.
Situace bude v případě vydání vnitřního předpisu týkajícího se odměňování v případě, kdy tato oblast je upravena i kolektivní smlouvou, vypadat tak, že vnitřní předpis i kolektivní smlouva budou existovat vedle sebe. Budou-li pak upravovat stejné právo v různém rozsahu (např. podle vámi popsaného případu zaručí kolektivní smlouva zaměstnancům mzdový nárůst odpovídající nejméně míře inflace, zatímco vnitřní předpis založí právo na mzdové navýšení pouze v rozsahu 1 % výše mzdy), bude třeba vyřešit, která z těchto úprav je pro zaměstnance závazná.
Odpověď na tuto otázku obsahuje zákoník práce v ustanovení § 307 odst. 2. Z něj plyne, že pokud smlouva nebo vnitřní předpis obsahuje úpravu mzdových práv, podle kterých má zaměstnanci příslušet více stejných práv, přísluší mu jen jedno takové právo, a sice to, které zaměstnanec určí. Zaměstnanec by tedy v případě koexistence vnitřního předpisu a kolektivní smlouvy měl zaměstnavateli sdělit, zda mu má být poskytováno právo založené kolektivní smlouvou, nebo vnitřním předpisem. Z logiky věci vyplývá, že zaměstnanci v takovém případě zvolí tak, aby jim příslušelo právo v rozsahu, který je pro ně výhodnější V daném případě tedy zaměstnavateli oznámí, že trvají na mzdovém nárůstu podle kolektivní smlouvy, nikoli podle vnitřního předpisu.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel sice vnitřní předpis o odměňování vydat může, nicméně nijak tím nevyloučí použitelnost platné kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel se tedy vydáním vnitřního předpisu nevyváže z povinnosti respektovat kolektivní smlouvu, kterou uzavřel.
Kolektivní smlouva uzavřená mezi naší odborovou organizací a zaměstnavatelem upravuje, že zaměstnavatel v každém roce valorizuje tarifní mzdy zaměstnanců nejméně o částku, která odpovídá inflaci za loňský rok. Zaměstnavatel teď odborovou organizaci vyzval, aby toto ujednání bylo v kolektivní smlouvě změněno (chce, aby spodní hranicí valorizace bylo pouhé 1 %, nikoliv výše inflace), a oznámil, že pokud nedojde k dohodě, vydá bez souhlasu odborové organizace vnitřní předpis a v něm tuto valorizaci upraví bez jejího souhlasu. Může zaměstnavatel vydávat vnitřní předpisy i bez souhlasu odborů?