Můžete, prosím, vysvětlit základní rozdíly mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Mám pocit, že v tom řada lidí nemá úplně jasno.

Máte pravdu. V praxi se tyto pojmy často zaměňují nebo jsou považovány za jedno a totéž, což je hluboký omyl.

1. Kratší pracovní doba (§ 80 zákoníku práce)

Kratší pracovní dobu lze sjednat pouze v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V naprosté většině případů se bude samozřejmě jednat o pracovní smlouvu. Kratší pracovní dobu tedy nelze sjednat ani v kolektivní smlouvě ani stanovit ve vnitřním předpisu. Nejlépe se tento pojem vysvětlí na příkladu. Zaměstnankyně má malé dítě a z důvodu péče o něj požádá zaměstnavatele o sjednání kratší pracovní doby, např. 30 hodin týdně. Stanovená týdenní pracovní doba u ní činí 40 hodin týdně (je to stanoveno ustanovením § 79 zákoníku práce). Zaměstnavatel její žádosti vyhoví a v pracovní smlouvě je sjednána kratší pracovní doba v trvání 30 hodin týdně (6 hodin denně).

Sjednání kratší pracovní doby má bohužel logicky dopad na výši mzdy (platu), protože v tomto případě dojde ke snížení výše mzdy. Pokud je odměňována tzv. měsíční mzdou, je nutné výši této měsíční mzdy, která byla stanovena na 40 hodin týdně, úměrně snížit.

Příklad: Výše měsíční mzdy při stanovené pracovní době 40 hodin týdně činí 20 000 Kč. Výše měsíční mzdy při sjednání kratší pracovní doby v trvání 30 hodin týdně činí 15 000 Kč (20 000 děleno 40 krát 30).

Z definice práce přesčas - viz § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce – vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Z toho vyplývá, že v našem případě by prací přesčas byla až 41. hodina, nikoliv 31. hodina. Zde bude vhodné uvést, že této zaměstnankyni zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit. Pokud by pracovala nad 30 hodin do 40 hodin, což samozřejmě může, zaměstnavatel by jí tyto hodiny zaplatil, ovšem bez příplatku za práci přesčas. Jestliže by pracovala nad 40 hodin, 41. a každá další hodina by jí byly zaplaceny již s příplatkem za práci přesčas.

Sjednání kratší pracovní doby bude mít samozřejmě vliv i na dovolenou a tzv. celodenní překážky v práci (např. účast na pohřbu nebo dočasná pracovní neschopnost). Náhradu mzdy zde samozřejmě obdrží za 6 hodin.

Ještě je potřeba dodat, že i v případě kratší pracovní doby se jedná o pracovní poměr, na který se vztahují další ustanovení zákoníku práce (například o rozvázání pracovního poměru a odstupném) v plném rozsahu jako v případě pracovního poměru uzavřeného na stanovenou týdenní pracovní dobu, na tzv. plný úvazek.

2. Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba (§ 79 odst. 3 zákoníku práce)

Zkrácenou týdenní pracovní dobu naopak nelze sjednat v individuální smlouvě, např. v pracovní smlouvě, ale pouze v kolektivní smlouvě nebo ji stanovit ve vnitřním předpisu. Nelze ji však sjednat nebo stanovit u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (ti zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, kteří takzvaně neprovozují podnikatelskou činnost – jedná se např. o příspěvkové organizace).

Nejlépe se tento pojem vysvětlí opět na příkladu. V kolektivní smlouvě je sjednáno, že zaměstnancům se stanovená týdenní pracovní doba, která u nich činí 40 hodin týdně, zkracuje na 37,5 hod. týdně.

Sjednání zkrácené pracovní doby nesmí mít dopad na výši mzdy, v tomto případu nesmí dojít ke snížení výše mzdy. Pokud je zaměstnanec odměňován tzv. měsíční mzdou, má stejnou výši mzdy i při zkrácení pracovní doby. Jestliže má tzv. hodinovou mzdu, je logické, že bude nutné tuto hodinovou mzdu upravit – zvýšit. Pokud by se tak nestalo, byl by poškozen, protože odpracuje méně hodin.

Příklad: Zaměstnanec má 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu, výše jeho mzdy činí 100 Kč/hod. V kolektivní smlouvě je sjednána zkrácená pracovní doba na 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel musí jeho hodinovou mzdy upravit - zvýšit na 106,70 Kč/hod. Výpočet: 40 děleno 37,5 krát 100 = 106,666 Kč, zaokrouhleno 106,70 Kč.

Jak je výše uvedeno, z definice práce přesčas vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Na rozdíl od kratší pracovní doby se zde jedná o zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu, prací přesčas zde je proto práce nad tuto zkrácenou pracovní dobu. Z toho vyplývá, že v našem případu prací přesčas bude již práce nad 37,5 hod. týdně.

Celou právní poradnu naleznete v magazínu Sondy Revue č. 11/2018. 

Pro časopis Sondy Revue klikněte na ikonku níže: