Prodej nových aut se na největších evropských trzích v dubnu vlivem koronavirové krize drasticky snížil. V Česku se prodeje meziročně propadly o historicky nejvyšších 53,41 procenta, když se prodalo pouze 10 679 automobilů.

Největší evropské trhy na tom byly ještě hůře. Ve Velké Británii se duben letošního roku stal prodejně nejhorším měsícem od února 1946! Tehdy se prodalo 4 044 nových automobilů, letos britský Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT) uvedl 4 321 nově prodaných osobních aut. Znamenalo to meziroční propad o 97,3 procenta. Velké výpadky byly v Itálii, Španělsku, Německu, Francii a dalších zemích.

Odborové organizace v evropském automobilovém průmyslu tradičně patří mezi největší a nejvlivnější. O to větší problémy nyní musí řešit. Krize způsobila okamžité ekonomické problémy a vyhrotila řešení problémů dlouhodobých. Nyní začínají v zemích Evropské unie ohrožovat desetitisíce kvalifikovaných pracovních míst a odbory musí reagovat. Podívejme se na příklady dvou velkých evropských producentů.

Francouzská automobilka Renault začala vyjednávat s odbory kvůli restrukturalizaci několika francouzských závodů, která by mohla vyústit v uzavření některých provozů a propuštění až 15 000 zaměstnanců. Bude se snažit uspořit cca 2 miliardy eur v následujících třech letech. Předkrizová kapacita produkce se pohybovala kolem 4 milionů vozů ročně, v plánu je její snížení do roku 2024 asi na 3,3 milionu.

Renault se chce do budoucna víc soustředit na malé užitkové vozy a elektromobily. Zmrazí expanzi výroby do zemí jako Rumunsko. Snahy po šetření se dotknou také partnerského japonského Nissanu, kde by mělo dojít k poklesu počtu zaměstnanců o cca 10 % s cílem ušetřit až 1,2 mld. eur.
Francouzská vláda zvažuje půjčku pro firmu zhruba ve výši 5 mld. eur. Poskytnutí prostředků však podmiňuje vyjasněním celé situace s odbory. Stát v Renaultu vlastní 15% podíl.

Záměr učinit z Francie evropskou jedničku ve výrobě „čistých“ vozů ohlásil nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyzval tamní automobilky, aby vyráběly auta ve své zemi. Zároveň představil balíček v hodnotě více než osm miliard eur na záchranu domácího automobilového průmyslu. Vláda zavedla tzv. šrotovné i na automobily se spalovacími motory. U aut na elektřinu bude činit státní příspěvek na nákup až 12 000 eur – elektromobilita je jednoznačně preferována.

Opatření zjevně zafungovala. Podle posledního průzkumu Výboru francouzských výrobců automobilů (CCFA) totiž došlo v červenci 2020 k nárůstu o 21,4 %, což potvrdilo růstový trend z května a června. V březnu a dubnu byly nové registrace téměř na nule. Automobilový průmysl zaměstnává ve Francii zhruba 400 000 lidí.

V období od ledna do května vyrobily německé továrny zhruba 1,2 milionu automobilů, tedy o 44 procent méně než ve stejném období loňského roku, uvedla německá tisková agentura DPA. Výroba automobilů a součástek v Německu před příchodem krize zaměstnávala zhruba 830 000 lidí.

Automobilový průmysl se po uvolnění protiepidemických opatření již zotavuje, poptávka stoupá, očekává se i vzestup exportu (tvrdí to závěry průzkumu Leibnitzova Institutu ekonomického výzkumu na mnichovské univerzitě). Také automobilky Volkswagen a Daimler uvedly, že po uvolnění karanténních opatření se do prodejen aut začali vracet zákazníci, což oživilo poptávku v Evropě a Číně. Přesto se mluví až o sto tisících pracovních míst, která mohou být ohrožena následnými restrukturalizacemi. Například automobilka BMW oznámila propuštění 6 000 zaměstnanců. Propouští poprvé od roku 2008.

Odborový předák IG Metall Jörg Hofmann přišel s návrhem čtyřdenního pracovního týdne. Podle něj je to rozumná reakce na chystané strukturální změny v oborech, jako je právě automobilový průmysl. „Firmy jako Daimler či Bosch se na kratší pracovní době již dohodly,“ uvedl. V budoucnu by tato cesta měla být podle něj otevřená pro všechny firmy v oblasti elektro- a kovoprůmyslu. Hofmann nevidí v případě čtyřdenního pracovního týdne konflikt se zaměstnavateli. Firmy podle něj mají zájem snížit pracovní dobu, ne propouštět. Zachovají si tak kvalifikované síly. Odbory budou při tarifním vyjednávání navzdory recesi požadovat navýšení mezd, řekl dále Jörg Hofmann.

Německé vládní strany schválily balík opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií v hodnotě 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun). Navzdory tlaku automobilek ale neobsahuje ani takzvané šrotovné, ani podporu prodeje automobilů se spalovacími motory. Dosavadní prémie na koupi elektromobilů se však má zdvojnásobit. Zájemce může dostat úlevu v přepočtu až 160 tisíc korun.

Trend rychlého opuštění spalovacích motorů a přechod na elektromobilitu, podporovaný silně Evropskou unií a některými vládami, má své kritiky. Označují ho za nedomyšlený i hospodářsky chybný, s velkým dopadem na zaměstnanost. Pokud někdo doufal, že ekonomická recese zbrzdí možná poněkud velikášské plány, může být zklamán. Německá i francouzská vláda naopak využívají koronakrize, aby cílenými finančními pobídkami ještě silněji než doposud tlačily automobilky „zelenou cestou“, tedy k elektromobilům.