Ve všech uvedených společnostech působí základní organizace Odborového svazu Stavba. Jak se jim daří hájit zájmy zaměstnanců a vést sociální dialog s managementem, jsme měli možnost dozvědět se na dvoudenním odborovém semináři v Hustopečích. Ten se koná dvakrát do roka za účasti funkcionářů odborových organizací, nechybějí ani členové koordinačního odborového orgánů (KOO) a zástupci Evropské rady zaměstnanců (ERZ) HeidelbergCement AG. Na seminář odboráři zvou i šéfy společnosti, aby je informovali o situaci ve výrobě stavebních hmot v Česku i ve světě, o zaměstnanosti a možném dalším rozvoji podniku. Tohoto úkolu se letos vyčerpávajícím způsobem zhostil generální ředitel společnosti HeidelebergCement AG v ČR Karel Chuděj. Kromě výrobních a ekonomických informací na odborářském fóru ocenil úroveň sociálního dialogu ve firmě a dosavadní spolupráci s odborovými organizacemi. Předseda OS Stavba Milan Vomela s účastníky semináře sdílel zkušenosti z odborářské práce v rámci svazu i v rámci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a informoval i o zářijovém mítinku ČMKOS v rámci kampaně Konec levné práce.
S předsedou KOO OS Stavba Pavlem Kučerou a Petrem Brzobohatým, předsedou ZO v závodě Mokrá a členem sněmu odborového svazu, jsme hovořili o odborové práci ve firmě. Brzobohatý navíc zastupoval předsedy dalších dvou základních organizací v závodech Praha-Radotín a Králův Dvůr.
Starý management odmítal jednat, tak ho vyměnili
Pavel Kučera vzpomínal, jak se změnila odborová práce po převzetí původních českých společností nadnárodní společnosti HeidelbergCement AG. „Nebyla to pro odbory jednoduchá situace, hlavně v závodě Mokrá, neboť cementárny Radotín a Králův Dvůr byly tehdy ještě samostatné závody a převzaty byly posléze. Působil zde ještě původní management, který nebyl zvyklý s odboráři jednat o prioritách pro firmu a zaměstnance. Šéfové prosazovali své a požadavky a potřeby odborů a zaměstnanců téměř přehlíželi. Nebyli zvyklí vést sociální dialog. To jsme si nenechali líbit a hledali možnost nápravy. Využili jsme našich kontaktů v Evropské radě zaměstnanců a dozorčí radě Českomoravského cementu. Neustále jsme vedení společnosti HeidelbergCement AG připomínali, že kolektivní vyjednávání hlavně o zaměstnaneckých mzdách v západoevropských podnicích HeidelbergCement AG je naprosto běžnou součástí firemní kultury a vytrvale jsme na šéfy vyvíjeli tlak, aby tomu tak bylo i u nás. V tomto úsilí jsme vytrvali až do výměny českého managementu za nový. Teprve poté nabral sociální dialog evropský kurz,“ pochlubil se Kučera.
Účast v Evropské radě zaměstnanců má jen pozitiva
„Evropská rada zaměstnanců se schází i dvakrát do roka a odbory společně s vedením společnosti řeší potřeby a problémy zaměstnanců v evropských zemích, kde jsou umístěny závody naší společnosti. V každém případě jde o efektivní jednání. Máme zajímavý poznatek, že názory a požadavky západoevropských odborářů nejsou vždy totožné s potřebami odborářů z firem ve střední a východní Evropě. Například pokud jde o výši zaměstnaneckých mezd. Podobně jako v jiných odvětvích, i ve výrobě stavebních hmot jsou mzdy našich lidí nižší než mzdy zaměstnanců na západ od našich hranic. Potřebujeme, aby nás kolegové ze západních firem v tomto více podporovali. Seznámili jsme je proto s úspěšnou kampaní ČMKOS Konec levné práce,“ přiblížil práci českých zástupců v ERZ Pavel Kučera.
Lidé si chtějí vydělat, a proto podporují odbory
„Prioritou stavebních odborů je především každoroční kolektivní vyjednávání a důraz na růst mzdových tarifů. Po pravdě řečeno, to zaměstnance na práci odborů nejvíce zajímá. Chtějí si slušně vydělat, je to přirozené,“ říká na rovinu Petr Brzobohatý, předseda odborů v závodě Mokrá.
To ovšem neznamená, že by odbory tlačily na růst mezd za každou cenu. V čase globální ekonomické krize, po roce 2008, při vyjednávání příliš netlačily na pilu. Snažily se udržet především pracovní místa, mzdovou hladinu a stávající benefity. „To je ale minulost, ekonomice se daří, a proto jsme se k zaměstnaneckým benefitů vrátili již v loňském roce,“ pokračuje předseda Brzobohatý. „Vyjednali jsme, že pokud společnost překročí plánovaný hospodářský výsledek o několik procent, zaměstnanec dostane o tolik víc peněz formou odměny ze zisku.“
Pozitivně přijímané jsou i další benefity, například závodní stravování. V Mokré firma zrekonstruovala závodní jídelnu. Zaměstnanci mají každý den na výběr dvě polévky, čtyři hlavní jídla a dvě minutky. To vše za lidové ceny. Za standardní menu zaplatí zaměstnanec do 20 korun a za minutky do 45 korun. Pracovníci směnného provozu dostávají chlazenou stravu, kterou si mohou ohřát v mikrovlnce.
Odbory organizovaly i protestní shromáždění
Odbory mají nemalý vliv také na stabilizaci pracovních sil. Pavel Kučera uvedl, že „v době krize se v Českomoravském cementu nepropouštělo, ale stagnovala reálná mzda“. Odbory souhlasily i s tím, aby pro zachování hospodářské stability zaměstnanci dostali týden neplaceného volna. „Hospodářské vedení tehdy chtělo zaměstnancům sáhnout na část příplatku za práci o sobotách a nedělích. Zaměstnancům se to nelíbilo a požádali nás o pomoc. Pohotově jsme zorganizovali několik protestních shromáždění za hojné podpory zaměstnanců. Management poté od svého záměru ustoupil,“ hrdě zmiňuje předseda Kučera.
„Výše mezd je pro lidi stále důležitá. Zaměstnanci ale stárnou, řadě z nich se blíží odchod do důchodu, a proto nabádáme management, aby za ně začal včas hledat vhodné nástupce,“ říká Petr Brzobohatý. „Někteří manažeři si to ale stále nepřipouštějí. Budeme i nadále upozorňovat vedení společnosti, že už je nejvyšší čas začít problém řešit.“
Kvalitní zákoník práce je potřebný
Pavel Kučera neopomněl zdůraznit, jaký význam pro odbory i zaměstnance má kvalitní zákoník práce. Ocenil, že Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje do jeho novely řadu zlepšení, ať již jde o zrušení karenční doby, či pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance. Důležité rovněž je dostat zpět do zákoníku práce opatření, která umožňovala odborovým organizacím účinněji bránit zájmy zaměstnanců proti svévoli některých zaměstnavatelů. „Z praxe máme poznatek, že odbory by měly mít právo veta a spolurozhodování v řadě konkrétních příkladů,“ zdůrazňuje Kučera a dodává: „Pokud nebude zákoník práce více stát na straně těch slabších, tedy zaměstnanců, budeme mít problémy. Například v pracovním kodexu je malý prostor pro možnosti vzdělávání. Je zapotřebí, aby se zaměstnanci i odboráři průběžně vzdělávali, měli možnost absolvovat jazykové kurzy a mezinárodní semináře a mohli tak být sebevědomým partnerem managementu nadnárodní společnosti.“

Pavel Kučera

Petr Brzobohatý