• Zveřejněno: 03.06.2015
"

WITTE Nejdek, s.r.o., patří mezi největší společnosti a nejvýznamnější zaměstnavatele v Karlovarském a Ústeckém kraji. Mimořádný význam WITTE nejen v rámci regionu podtrhla skutečnost, že 21. dubna podnik navštívil a s jeho vedením jednal premiér Bohuslav Sobotka. Během posledních let dosahuje firma pravidelného růstu ve většině ekonomických ukazatelů. Za rok 2014 vykázala rekordní obrat ve výši přes 8 miliard korun. Počet zaměstnanců v ČR loni přesáhl dvoutisícovou hranici. V odborech je organizováno přes 300 zaměstnanců.

Kolektivní smlouvu tu mají uzavřenou na 3 roky, za rok vyprší. Její vyjednávání bylo podle předsedy ZO OS KOVO Milana Scheera korektní. Nepodařilo se prosadit všechny představy odborářů, místo navýšení mezd do tarifu tak třeba dosáhli „jen“ navýšení do průměru. Dojednali ovšem zlepšení podmínek pro zaměstnance. Například stravování po 24 hodin a 7 dní v týdnu doplněné o automaty s chlazeným jídlem a vytvořením zázemí pro ohřev jídla pro zaměstnance. Firma k tomu podle předsedy Scheera přistoupila velice odpovědně a od 1. března mají zaměstnanci možnost využít této formy stravování. A lidé, jak dodává předseda, to moc chválí. Na otázku, co považuje za klíčový výsledek vyjednávání, Milan Scheer odpovídá: „To, že firma souhlasila, abychom se s ní podíleli na tvorbě nového mzdového předpisu. To je oblast, kam zaměstnavatelé většinou nechtějí odbory pouštět poté, co nám Topolánková vláda pravomoc spolurozhodování o mzdovém předpisu sebrala.“
Vyjednaný souhlas nese výsledky: od 1. dubna 2015 došlo k navýšení tarifní mzdy v kategorii výrobních dělníků o 3 koruny na hodinu, což je podle Scheera velká a pozitivní změna v přístupu vedení firmy k odměňování.
Sociální dialog nezná vítěze ani poražené
Kolektivní smlouva je vždy výsledkem jednání nejméně dvou stran. Jednatel společnosti WITTE Automotive Gerhard Knop vnímá sociální dialog s odbory velmi pozitivně: „Odbory KOVO se staly za dobu svého působení v naší firmě standardním a rovnocenným partnerem sociálního dialogu. Zásadním způsobem využíváme odbory při diskusi a informovanosti o tématech řadových zaměstnanců.“
Stanoviska vyjednávacích stran se při kolektivním vyjednávání často liší. Sondy se proto zajímaly, zda je zaměstnavatel přístupný ke kompromisu a nepovažuje ho za prohru. „Nikdy nepřistupujeme k jednání s odborovými vyjednavači rozhodnuti odmítnout jakýkoliv požadavek nebo návrh. Dlouhodobě se nám daří, byť třeba po delších a občas emotivních diskusích, dosáhnout poměrně rychle dohody. Od začátku přistupujeme k jednání otevřeně a své názory vysvětlujeme do maximálního možného detailu. Někdy i sami do kolektivní smlouvy navrhneme závazek společnosti, který původně odbory ani nenavrhly. Kompromis není cíl. Cíl je oboustranně akceptovatelná dohoda. Kolektivní smlouva je dokument řešící pracovní podmínky našich zaměstnanců a jakékoli nedokonalosti při jednání by se nám velmi rychle vrátily,“ říká Knop a vysvětluje, v čem vedení firmy spatřuje význam sociálního dialogu s odbory: „Odborová organizace je přirozeným důvěrníkem pro některé skupiny zaměstnanců a v některých oblastech i prodlouženou komunikační rukou pro vedení firmy. Ne každý zaměstnanec má odvahu jít do personálního týmu či přímo za vedoucími pracovníky. Nově jsme zavedli i pozici firemního ombudsmana, protože u některých pozic ani odbory nemusí plnit potřebnou roli. Všichni se podílíme na tom, aby firma fungovala a lidé u nás chtěli pracovat.“
Co v Nejdku v praxi obnáší sociální dialog? Knopova odpověď je v mnohém totožná s tím, co v debatě následně uvedl i předseda odborů Scheer: firma zaměstnancům nabízí řadu benefitů a možnost zapojit se do firemních akcí, jako jsou soutěže zlepšovacích návrhů, program Zdravá firma, fotosoutěž nebo jednorázové akce pro zaměstnance a rodinné příslušníky, například Noc techniků, Den dětí a podobně. Odborová organizace je rovněž zapojena do dalších firemních projektů (například fotbalový turnaj skupiny WITTE, kterého se účastní všechny závody skupiny z Německa, České republiky a Bulharska) a prezentovala se také na Dni otevřených dveří ke 20. výročí založení firmy v roce 2012.
Odbory bojují i za zaměstnance 55+
Při utváření firemní kultury se často vychází z podnětů, které byly dojednány v kolektivní smlouvě. K nim patří například zlepšení dopravy do zaměstnání pro dojíždějící zaměstnance, projekt Odměňování nebo už zmíněné rozšířené možnosti stravování. Na dalších projektech se pracuje. Firma si například uvědomuje, že společnost stárne a prodlužuje se i věk odchodu do důchodu. A faktem je, že starší zaměstnanec v předdůchodovém věku mnohdy přestává na některé úkoly stačit. „Také zaměstnanci a zaměstnankyně WITTE Automotive stárnou. O jejich cenné zkušenosti však firma přijít nechce. Již dnes k tomu musíme přizpůsobit firmu a pracovní podmínky v ní. Jedním z bodů v platné kolektivní smlouvě je také příprava a návrhy řešení pro věkovou skupinu 55+. Vytvořili jsme s odbory společnou pracovní skupinu, která analyzuje současný stav v oblastech pracovních podmínek, zdraví, benefitů a s důrazem na tuto věkovou skupinu. Řada zaměstnanců se již zapojila do průzkumu realizovaného s podporou Evropských fondů. Konkrétní návrhy řešení očekáváme v tomto roce,“ uvádí Gerhard Knop.
Milan Scheer k projektu dodává: „Odchod do starobního důchodu se prodloužil a je třeba přijmout taková opatření, která zajistí, aby starší zaměstnanci, když už nebudou zvládat svoji stávající činnost, mohli dále pracovat. Například že se pro ně vytvoří prostor, aby svoje know-how a bohaté a cenné zkušenosti mohli předat mladším zaměstnancům. Cílem projektu je udržitelnost lidí ve věku 55+ v pracovním procesu, ale chtěli bychom, aby byl rozšířen i o vracející se zaměstnankyně po mateřské a matky samoživitelky tak, aby měly podmínky pro práci i rodinu.“ Uvést projekt do života podle určitě nebude lehké, ale jak Scheer dodává, z vedení firmy má podporu. To ostatně vyplynulo i z vyjádření jednatele.
Předsedo pomoz, volají zaměstnanci v průšvihu
Odboráři v Nejdku tedy celkově bodují. Odpověď jejich předsedy na to, jak získávají nové členy, zní následovně: „Snažíme se oslovit lidi tím, že jim vysvětlujeme poslání odborů, proč tu jsme a co znamená, když ve firmě působí silná odborová organizace. Že odbory nejsou o prebendách, protože někteří starší lidé, když se je snažíme oslovit, se ptají: ,A co z toho budeme mít?‘ Vysvětlujeme jim, že jedině my můžeme sjednávat se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu a hájit je při jejich případných sporech s nadřízenými. Je to takový věčný boj. I když je 25 let po změně systému, mnohde ještě v myšlení lidí stále přetrvává nálepka bývalého ROH. Mladší zaměstnanci to nezažili, přesto mnohdy cítím z jejich strany takové to přehlíživé ,No jo, copak vy, odboráři...‘ Teprve když se dostanou do nějakého problému, tak přiběhnou a žádají ,Předsedo, pomoz!‘ Teprve potom si uvědomí, v čem spočívá poslání a síla odborů.“
Ani ve WITTE Nejdek to nemají odboráři se získáváním nových členů lehké, byť se jim v dialogu s vedením firmy už mnohé podařilo prosadit. I tam mnozí lidé ještě nechápou, že benefity a zvyšování mezd nepadají z nebe, že firemní kultura zdaleka není jednosměrnou ulici a že k tomu musí sami přispět, nejlépe členstvím v odborech.
Witte v Nejdku zažilo návštěvu premiéra Sobotky. Na snímku v doprovodu Jaroslava Kröbla (vpravo), jednatele společnosti a současně výkonného výrobního ředitele firmy.
Předseda ZO OS KOVO
Milan Scheer
Jednatel WITTE Nejdek, s.r.o.,
Gerhard Knop 
"
testesondy123