• Zveřejněno: 21.01.2019
  • Autor: (fav)

Téměř pětina obyvatel Německa ohrožena chudobou a sociálním vyloučením

Hrubá minimální mzda za hodinu práce v Německu se od 1. ledna 2019 zvyšuje o 35 centů a dosáhne 9,19 eura. Až dosud činila 8,84 eura. Rozhodla o tom počátkem listopadu spolková vláda. Vyhověla tak návrhu komise pro minimální mzdu, která v červnu 2018 na základě vývoje tarifních mezd doporučila navýšení spodní mzdové hranice ve dvou krocích. Počátkem roku 2020 by se minimální mzda za hodinu měla zvýšit o dalších 15 eurocentů a dosáhnout tak na hodnotu 9,34 eura.

mzda 1

Hospodářský boom chudobu snížil jen málo

Oznámení o zvýšení minimální mzdy přišlo v době, kdy nezaměstnanost v Německu dosáhla rekordně nízké úrovně. Prakticky současně ale byla německá média konfrontována s informací, kterou vydal Spolkový statistický úřad. Oznamovala, že v roce 2017 byla téměř pětina obyvatel Německa ohrožena chudobou a sociálním vyloučením. V porovnání s rokem 2016 se jejich počet sice snížil o půl milionu, ale stále se jedná o 19 % obyvatel. Chudobou jsou ohroženy častěji ženy (20,3 %) než muži (17,6 %). Za ohroženého chudobou je přitom považován ten, jehož příjem činí méně než 60 % průměrného příjmu. V roce 2017 u samoživitele tato částka činila 1096 eur a u rodiny se dvěma dospělými a dvěma dětmi mladšími 14 let 2302 eur měsíčně. To mnohým nestačí na to, aby zaplatili účty za nájem nebo za otop. Faktem tak např. je, že kvůli horentním nájmům vzniká v 19 z 20 německých velkoměst příjemcům minimální mzdy nárok na sociální dávky.

„Je skandální, že navzdory hospodářskému boomu je v Německu ohroženo 15,5 milionů lidí chudobou nebo vyloučením,“ konstatuje prezidentka Německého sociálního svazu VdK Verena Bentelová.

Mzda 2

Minimální mzda před chudobou nechrání

Jak oznámila Spolková agentura práce v Norimberku, s hodnotou 4,9 % se nezaměstnanost v Německu dostala poprvé od znovusjednocení pod hranici pěti procent. S počtem 2,204 milionů nezaměstnaných bylo rovněž dosaženo nejnižšího říjnového počtu od roku 1990. V porovnání se zářím nezaměstnanost klesla o 53 000 osob, v porovnání s říjnem předchozího roku o 185 000 lidí. I když nebylo dosaženo plné zaměstnanosti, je šéf Spolkové agentury práce Detlef Scheele spokojen: „Ukazuje se, že lze dosáhnout hodnot, o kterých jsme se před třemi lety neodvážili ani snít.“ Jeho slova také potvrzují, že zavedení minimální mzdy v Německu nemělo negativní dopady na nezaměstnanost, jak v minulosti „varovali“ někteří němečtí zaměstnavatelé.

Nově zveřejněné údaje o nízké nezaměstnanosti a skutečnost, že přesto je řada lidí ohrožena chudobou, jsou ale podle členky předsednictva DGB Annelie Buntenbachové paradoxní jen zdánlivě. Je to podle ní dáno už tím, že zaměstnání nezaručuje ochranu před chudobou. „Důvod, proč tomu tak je, je jednoduchý: Mzdy jsou často příliš nízké.“

Volání po nových pravidlech

To, že chudoba navzdory vysoké zaměstnanosti se drží prakticky na stále na stejné úrovni, spočívá podle Buntenbachové v tom, že každý pátý zaměstnanec v Německu pracuje v sektoru nízkých mezd. I proto odborníci požadují omezení agenturní práce, kterou považují za hlavní zdroj chudoby na pracovním trhu. Jednatel Paritního sociálního svazu Ulrich Schneider proto požaduje, aby byla zrušena různá neodůvodněná omezení přijetí agenturních pracovníků do trvalého pracovního poměru.

Shrnuto: nynější minimální mzda není zárukou, že v Německu nebude existovat pracující chudoba.

I vicekancléř Olaf Scholz (SPD) proto už řadu měsíců hovoří o navýšení nejnižší mzdy na 12 eur. A ministr práce Hubertus Heil už oznámil, že je třeba změnit způsob jejího výpočtu. Až dosud se stanovovala na základě doporučení komise, ve které jsou zastoupeni 3 zástupci zaměstnanců a 3 zástupci zaměstnavatelů. Vycházelo se přitom z obecného vývoje mezd dojednaných v kolektivním vyjednávání. Nejenom odbory vzhledem k tomu, že tato metoda nechrání před ohrožením chudobou, žádají zohlednění dalších faktorů.

Ministr Heil uvedl, že nynější zvýšení minimální mzdy vláda přijala na základě dosud platného zákona. Ten, jak uvádí, ale obsahuje i klauzuli, že do roku 2020 je třeba analyzovat a případně upravit pravidla jejího stanovení. „Považuji tudíž za správné, abychom si vyjasnili, jak od roku 2020 dosáhneme jejího výrazného zvýšení.“ Cílová hodnota 12 eur je podle jeho slov přiměřená a krokem ve správném směru. „Podniky by na mzdách neměly šetřit,“ říká.

Mnozí ale i 12 eur považují za málo. Už jmenovaný Ulrich Schneider z Paritního sociálního svazu současné navýšení považuje z hlediska boje proti chudobě za politicky zcela irelevantní a říká, že potřebné by bylo okamžité navýšení na 12,63 eura. Svůj názor opírá i o to, že k této částce dospěla na základě jedné z interních analýz i spolková vláda.

Podle dosavadních praxe by komise o dalším pravidelném navýšení měla rozhodnout v lednu 2021. Jenže předtím, v roce 2020, skončí mandát jejích současných členů. Vláda složení tohoto grémia stanovuje každých pět let. Úvahy o změnách a začlenění i dalších faktorů už nyní vyvolávají velký odpor podnikatelů. Ti uvádějí, že pokud ke změnám dojde, povede to k tomu, že v komisi ztratí svůj dosavadní vliv. Šéf Spolkového sdružení Zaměstnavatelských svazů Steffen Kempeter hovoří o tom, že o minimální mzdě by neměli rozhodovat politici, protože jinak prý hrozí, že její výpočet bude odtržen od reálného ekonomického vývoje a stane se součástí politického boje.

Lze tedy očekávat, že diskuse o nových pravidlech stanovení minimální mzdy v Německu bude přinejmenším velmi bouřlivá.

Mzda 3