„V odvětví stavebnictví je velký význam kladen na kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS). Naší výhodou je, že máme jediného sociálního partnera, a to Svaz podnikatelů ve stavebnictví, se kterým jsme se dohodli, že budeme působnost odvětvové smlouvy dál rozšiřovat,“ říká předseda odborového svazu Milan Vomela.
„Korektní vztahy se zaměstnavateli jsou důležité a v našem případě i na solidní úrovni. Daří se nám společně uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně a co je důležité, jsou závazné pro celý obor stavebnictví. V rámci ČMKOS i ve středoevropském a východoevropském regionu jde o unikátní a ojedinělou záležitost,“ doplňuje místopředseda odborového svazu Pavel Zítko, který má kolektivní vyjednávání vlastně v popisu práce. Je dlouholetým členem svazového vyjednávacího týmu a v současné době i jeho šéfem.
„Význam a nepostradatelnost odvětvových smluv, včetně té stávající platné, spočívá v tom, že jde v řadě bodů nad rámec základních ustanovení zákoníku práce. To je velmi pozitivní, protože většina hospodářských vedení firem ve stavební výrobě, výrobě stavebních hmot a těžbě surovin čeká na to, v jaké výši budou dohodnuty mzdové tarify v odvětvové smlouvě, a podle toho se řídí při uzavírání podnikových kolektivních smluv,“ vysvětluje Zítko.
Odboráři si váží zájmu podnikatelů o sociální dialog
Potvrzením slov šéfů odborového svazu je nově dojednaný Dodatek č. 1 kolektivní smlouvy vyššího stupně, který v březnu podepsal Milan Vomela s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Václavem Matyášem.
Slavnostním aktem tak skončil tříměsíční maraton odvětvového kolektivního vyjednávání mezi stavebními podnikateli a odboráři o navýšení minimálních mzdových tarifů ve stavebnictví pro rok 2017. Finální výsledek je v rámci ČMKOS a vůbec odborových svazů v Česku naprosto mimořádný. „Od 1. dubna 2017 se minimální mzdové tarify v hodinové mzdě navýší zaměstnancům v průměru o 6,3 %, v měsíční mzdě jde o průměrné navýšení o 6,7 %,“ sděluje na české poměry skoro neuvěřitelnou zprávu Milan Vomela.
„V souvislosti s podpisem tohoto dodatku je nutné ocenit přístup stavebních podnikatelů, jejichž zástupci uznali naše argumenty, že je potřeba udržet v odvětví kvalifikované zaměstnance, a to je možné i zvyšováním minimální ceny jejich práce. Pro odboráře ve stavebnictví a v silničním hospodářství jde o výrazné navýšení mzdových tarifů. Velmi důležité je, že jsme s podnikateli podepsali jako bonus společnou žádost o další rozšíření závaznosti dodatku na další subjekty působící v tomto oboru,“ doplňuje šéf vyjednávacího týmu Pavel Zítko.
„Prioritou při vyjednávání odvětvové smlouvy byly a jsou zcela logicky minimální mzdové tarify. Zvláště za současné neutěšené situace ve stavebnictví jsou jednání o odměnách zaměstnanců za odvedenou práci určitou praktickou zkouškou umění vést bipartitní sociální dialog, dosáhnout kompromis a zachovat existující sociální smír v odvětví,“ tvrdí Milan Vomela.
Pavel Zítko k tomu dodává, že odvětvová smlouva nastavuje určité mantinely v odvětví a zásadně ovlivňuje kolektivní vyjednávání ve firmách. „V rámci našeho odborového svazu se každoročně uzavírá kolem 130 podnikových kolektivních smluv, které pokrývají většinu členů našeho svazu. Jen ve výjimečných případech nedojde k podepsání kolektivní smlouvy. Výdělky zaměstnanců ve firmách, kde působí OS Stavba, jsou výrazně vyšší, než je celostátní průměrná mzda ve stavebnictví. I to je náš příspěvek ke kampani ČMKOS Konec levné práce. Za to patří velké poděkování všem funkcionářům a vyjednavačům odborových organizací,“ zdůraznil Zítko.
Podnikatelé: Daří se nám vyjednat přijatelný kompromis
Jak vidí spolupráci zaměstnavatelů s odbory, na to jsme se zeptali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše. „Sociální dialog v rámci firemní kultury je mezi námi veden od počátku 90. let minulého století, což podnikatelé oceňují velmi pozitivně. Uzavřeli jsme kolektivní smlouvu vyššího stupně na tři roky, ke které pravidelně podepisujeme dodatek na další roční období. Je samozřejmé, že každá ze stran přichází s vlastními návrhy, proto tomu říkáme vyjednávání. Nikdy se ale nestalo, že by to byly nerealistické požadavky, pokaždé došlo k rozumnému kompromisu. Chceme dál vést sociální dialog ve shodě s Odborovým svazem Stavba, spolupracovat na řešení problémů společného zájmu. Naší snahou bude udržet vyvážené postavení odborů a zaměstnavatelů ve vzájemných vztazích a zachování sociálního smíru, který považujeme ve vztahu s odboráři za cennou devizu. Prvořadým společným zájmem a společným cílem je obnova rozvoje stavebnictví, dostatek zakázek pro naše firmy, zajištění jejich ekonomiky, udržení zaměstnanosti, dostatek kvalifikované pracovní síly, vytváření podmínek pro uspokojování potřeb zaměstnanců. Společným úsilím se nám podařilo prosadit vytvoření pozice náměstka pro stavebnictví na ministerstvu průmyslu a obchodu a zřízení Rady vlády pro stavebnictví, kde máme společné zastoupení a ve shodě prosazujeme společné priority, právě tak jako v tripartitě nebo v ostatních orgánech.“
Za uplynulých více než 25 let probíhajícího sociálního dialogu se uzavíraly a podepisovaly kolektivní smlouvy vyššího stupně platné pro celé odvětví stavebnictví. Václava Matyáše jsme se na závěr zeptali, zda souhlasí s názorem, že jde vlastně o jedinečný příklad i pro ostatní průmyslová odvětví a odborové svazy. „Velmi si vážíme přístupu vedení odborového svazu. Jsem přesvědčen, že podobná atmosféra panuje i na úrovni základních organizací v našich členských firmách. Koordinujeme naše názory a vážíme si toho, že mezi námi panuje shoda na téměř veškerou problematiku stavebnictví. I v období pro stavebnictví velmi složitém jsme dokázali řešit i citlivé otázky, a to nejen odměňování. Jsme si dobře vědomi, že takový vyvážený vzájemný vztah není samozřejmostí a že v některých odvětvích, nejen průmyslových, není zdaleka takový. Rád bych vyjádřil přesvědčení, že naše dosavadní dobrá spolupráce a pochopení při řešení aktuálních problémů bude závazkem pro obě strany a předznamená dobrou budoucnost ve vzájemných vztazích,“ říká prezident SPS.