• Zveřejněno: 20.02.2020
  • Autor: Evžen Staněk

Evropská komise upozornila na skutečnost, že v některých zemích Evropské unie je minimální mzda velmi nízká, mnozí tvrdě pracující lidé se ocitají pod hranicí chudoby.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a po něm Evropská komise přišli s návrhem, aby minimální mzda v zemích EU dostala společná pravidla. Někteří tuzemští oponenti tuto snahu interpretovali jako byrokratický pokus o zavedení jednotné evropské minimální mzdy. Nic takového ve skutečnosti navrhováno nebylo. Samotná komise vyzvala členské země, zaměstnavatele i odbory, aby jí sdělili, jestli je podle jejich názoru třeba tvorbu minimálních mezd v členských zemích regulovat z Bruselu. Výsledky dotazování by měly být známy za několik týdnů.

Tvrdě pracující chudáci
Chudoba je definována jako stav, kdy má člověk příjem nižší než 60 % mediánové mzdy. Ta v Česku dosahuje zhruba 30 000 Kč, minimální mzda je 14 600 Kč. Proto ČR patří mezi země, kde lidé, kteří pracují za zákonné minimum, jsou zároveň pod hranicí chudoby. Přesně tato situace je podle Evropské komise neúnosná, nedůstojná a odrazuje lidi z nižších příjmových kategorií od práce. Takový stav motivuje spíše k pobírání sociálních dávek.

V zemích EU se chudoba týká v průměru téměř desetiny pracujících. V Česku je to údajně kolem osmi procent.
Každý stát EU by měl podle komise stanovit svou domácí minimální mzdu v takové výši, aby zaměstnanci, kteří ji pobírají, nespadli pod definovanou hranici chudoby. I když se její konkrétní výše bude stále velmi lišit třeba v Německu a u nás v Česku.
Názor, že minimální mzda by v mnoha zemích Unie měla stoupnout, neprosazují jen státy jako Francie. K radikálním krokům se odhodlala například nová španělská vláda v čele se socialistou Pedrem Sánchezem. Počátkem ledna, krátce po prvním zasedání vlády, premiér oznámil, že po letech utahování opasků zvýší důchody. Ve Španělsku platil do roku 2014 systém, kdy se důchody automaticky zvyšovaly pouze o inflaci. Zvýšení penzí patří mezi závazky, ke kterým se Sánchezovi socialisté přihlásili v koaliční dohodě s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Dohromady tvoří první koaliční vládu na národní úrovni od přechodu Španělska z Frankovy diktatury k demokracii na konci 70. let.

Vedle důchodů se obě strany zavázaly také zvednout minimální mzdu. Do konce mandátu vlády ji plánují zvednout tak, aby činila 60 procent průměrné mzdy. Vystoupat by měla až na 1200 eur, tedy 30 500 korun.

Slovensko nás může inspirovat
Českomoravská konfederace odborových svazů je iniciativním hráčem v dění kolem minimálních mezd. „V rámci Evropské odborové konfederace (EOK) je ČMKOS aktivně zapojena do těchto konzultací a plně podporuje i záměry EOK na zavedení evropské úrovně minimální mzdy,“ řekl její předseda Josef Středula. „Přestože díky tlaku konfederace minimální mzda v ČR významně roste, stále patří v rámci EU mezi nejnižší. Proto velmi pozitivně vnímáme úsilí Evropské komise, které má nejvíce pomoci zemím střední a východní EU a jsme připraveni, jak Komise vyzývá sociální partnery v jednotlivých zemích, zahájit na toto téma diskusi i na poli české tripartity,“ dodal.

Jako velmi inspirativní vidí příklad Slovenska, kde loni v říjnu parlament schválil změnu zákona o minimální mzdě, na základě které už v roce 2021 bude její výše dosahovat úrovně 60 % průměrné mzdy na Slovensku z roku 2019. ČMKOS si umí představit stejnou procentuální výši i u nás.

Minimální mzda v zemi pod Tatrami tak od ledna vzrostla na 580 eur (14 935 korun) z loňských 520 eur (13 390 Kč), tedy o 11,54 procenta. Překonala českou minimální mzdu (14 600 Kč), která zůstává na chvostu Evropy. Slovenští zaměstnavatelé navrhovali pomalejší růst, odbory požadovaly stanovení minimální mzdy na hranici 600 eur (15 450 korun). „Minimální mzdu musíme zvyšovat. Ani dnes nelze uživit rodiny z takové minimální mzdy k jejich spokojenosti,“ vyjádřil jasný názor slovenský premiér Peter Pellegrini.

Slovenští odboráři o zvýšení minimální mzdy tvrdě vyjednávali. „Minimální mzda je jedním z nástrojů, vytvářejícím tlak a prostředí pro celkové zvyšování platů. Řeči zaměstnavatelů a pseudoanalytiků, kteří se přiklánějí k argumentaci, že minimální mzda škodí trhu práce a zvyšuje nezaměstnanost, považuji pouze za prázdné hrozby. I současný trh práce je důkazem, že růst minimální mzdy určitě nepodporuje nezaměstnanost. Právě naopak, podporuje ochotu zaměstnanců pracovat a hledat si práci. Minimální mzda by měla garantovat důstojné životní podmínky, a to nejen zaměstnanci, ale i jeho rodině, která z ní mnohdy musí vyžít,“ shrnula místopředsedkyně Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Monika Uhlerová.