• Zveřejněno: 15.08.2014
"

O názor, jak pomoci českým zemědělcům a tím potažmo i českému venkovu, jsme požádali Bohumíra Dufka, předsedu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). „Od roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, neustále rostou dotace na hektar a na druhé straně výrazně klesla živočišná výroba, což z velké části ovlivňuje deficit našeho agrárního obchodu,“ konstatoval Dufek.

Podle něho se dnes mnoha lidem vyplácí sáhnout si na peníze prostřednictvím rostlinné výroby. Přitom právě živočišná výroba by měla zajišťovat vyšší zaměstnanost v zemědělství a tím i další rozvoj venkova. Vždyť rostlinná výroba díky neustále se zdokonalujícímu využití strojní techniky potřebuje méně lidí k obsluze a v souvislosti s klesající živočišnou výrobou to vede ke snižování počtu pracovníků v zemědělství. Za posledních 20 let se počet lidí pracujících v zemědělství snížil na třetinu a dnes činí zhruba 105 000 osob.
Boj o peníze pro zemědělce ve státním rozpočtu
Při jednáních o státním rozpočtu na rok 2015 se Bohumír Dufek jako předseda zemědělských odborů přirozeně dotazuje vlády, jak bude v příštím roce financováno české zemědělství. Podle něho je nesprávné, že vláda připravuje přesun zhruba 500 milionů korun z prvního pilíře Společné zemědělské politiky (SZP) EU na léta 2014–2020 (je zaměřen na přímé finanční dotace zemědělcům) do druhého pilíře SZP EU (podpora venkova). Předseda podotkl, že není zapotřebí přesouvat celých 15 % rozpočtu, jak to umožňuje směrnice EU, ale tuto původně stanovenou částku je zapotřebí zvýšit o dalších 400 milionů korun. Celkové přesunuté prostředky by se měly pohybovat kolem jedné miliardy. Zároveň také uvedl, že pokud zůstane u současného vládního návrhu, neumí si představit, jak se potřebných 400 milionů korun až do roku 2020 bude shánět do státního rozpočtu. Uvedená suma nebude našim zemědělcům stačit a lidem na venkově to neprospěje.
V rostlinné výrobě podpořit i speciální plodiny
Podle Dufka je zřejmé, že k udržení zaměstnanosti na venkově je především nutné podpořit živočišnou výrobu, ale přitom je zapotřebí se podívat na strukturu rostlinné výroby. I když určujícím oborem v rostlinné výrobě bude i nadále obilnářství, zemědělci by se měli více zaměřit na pěstování speciálních rostlinných komodit, jako tomu bylo v minulosti, když existovala bohatá diverzifikace a lány nebyly osety jen obilím a řepkou jako dnes. Podpora by se měla zaměřit na len, česnek, chmel a ovoce. „Nesmíme zapomenout ani na naše skvělé vinařství. Vždyť i v těchto oblastech rostlinné výroby je zapotřebí vyšší počet pracovníků, byť i třeba jen sezónních,“ dodal předseda. Podle něho jde o to, aby lidé, které tyto segmenty zemědělské výroby zaměstnávají, zbytečně neskončili na úřadech práce, aby řádně odváděli daně a nečerpali podpory v nezaměstnanosti, případně i jiné sociální dávky.
Ostrá zahraniční konkurence v ovocnářství
Vstupem do EU v roce 2004 se otevřel náš trh i ostré zahraniční konkurenci. Kromě poklesu živočišné výroby se to projevilo i v určitých segmentech rostlinné výroby. Jedním z markantních příkladů je to, že čeští a moravští ovocnáři nebyli schopni konkurovat levným dovozům ovoce z Dánska, Německa, Nizozemska a částečně také z Itálie. Podle odboráře Dufka je hlavní příčinou nedostatek financí na investice, především nedostatek investic do strojů, kdy zahraniční konkurence je naopak podporována vládami tamějších států. Negativní roli v tomto směru může pro naše zemědělce sehrát i nedávno podepsaná dohoda EU o dovozu nezdaněných potravinářských produktů ze zemí tzv. Afrického rohu.
Ovocné sady u nás mizí
Složitou situaci v našem ovocnářství nám konkrétně přiblížil Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. Uvedl, že v současné době se u nás pěstuje ovoce na ploše 17 800 ha intenzivních sadů. Ročně se vyprodukuje 140 000 tun ovoce, přičemž dalších 150 000 tun vypěstují drobní pěstitelé a dodavatelé ovoce na průmyslové zpracování. Jednou z příčin, proč se u nás objevuje ovoce z jiných zemí, je skutečnost, že během posledních 20 let mizí z naší krajiny ovocné sady. Ze 17 800 ha produkčních sadů by bylo nutné více než 8000 ha sadů rychle restrukturalizovat, jelikož jsou starší dvaceti let. To je skoro nemožné, protože se ročně vysazuje jen 300 až 400 ha nových sadů. S poklesem produkce ovoce souvisí i horší schopnost našich pěstitelů dodávat zboží do globálních maloobchodních řetězců, které požadují nejlépe celoroční dodávky ovoce ve větších objemech. „Přitom přes 80 % veškerého čerstvého ovoce se u nás prodává prostřednictvím obchodních řetězců,“ doplnil Ludvík.
Velká nezaměstnanost v oboru podle Martina Ludvíka ještě neznamená dostatek lidí na práci. Česání ovoce je totiž velmi náročné. Některé podniky spolupracují s úřady práce a daří se jim alespoň část brigádníků nalézt mezi nezaměstnanými. Podniky s větší potřebou pracovních sil se neobejdou bez zahraničních zájemců. Někde také pomáhají studenti či důchodci. „Vláda hovoří o podpoře zaměstnanosti u oborů, jako je ovocnářství. Uvidíme, až začne slova měnit v činy, zda uvedené absurdity zmizí,“ konstatuje Ludvík.
Nepoctivě dovážené víno ze zahraničí ničí naše vinaře
V ČR se v průměru vyprodukuje až 650 000 litrů vína. Tibor Nyitray, předseda Svazu vinařů ČR, zdůraznil, že vinařství je stabilizované a přizpůsobuje se novým podmínkám, tedy obrovskému tlaku importovaných vín. Čeští a moravští vinaři se s touto skutečností naučili žít. „Bohužel v posledních třech letech se začal obor infiltrovat nepoctivými subjekty, které parazitují na vzrůstající oblibě vína. S dovozem levných, méně kvalitních vín jsme se dokázali vyrovnat tím, že většina naší produkce se přesunula do vyšších kvalitativních kategorií. Pokud se vše děje legálně, nelze nic namítat,“ uvedl Nyitray. Podle něho však nastal stav, kdy kontroly SZPI, zaměřené na falšování vína, v roce 2013 odhalily u zhruba 30 % kontrolovaných vzorků vady související s nedovolenými technologickými postupy nebo neznámým zeměpisným původem. Čeští a moravští vinaři jsou toho názoru, že se na náš trh dostává obrovské množství vína, které se zcela vymyká kontrole celních a daňových úřadů.
Ze statistických údajů vyplývá, že zhruba 20 % obratu ve víně se přesunulo z tradičních prodejen na nově vzniklá prodejní místa, jako jsou večerky, prodejny tabáku, zeleniny a ovoce nebo květinářství. Prodávají se tam vína nejnižší kvality za cenu, která rozhodně nemůže obsahovat všechny daňové zátěže, a příslušný nápoj nemůže být víno odpovídající normám. Předseda Nyitray uvedl, že se v podstatě jedná o trestuhodné klamání spotřebitele, který nedostává víno, jež si zaplatí, ale jen jakousi imitaci, což v konečném důsledku poškozuje dobré jméno našeho vinařství, které se za uplynulých 25 let dostalo na výbornou evropskou úroveň.
Rakousko podobný problém vyřešilo
V Rakousku byla podobná situace v sedmdesátých letech minulého století. Tamní vláda i profesní veřejnost se postavily k problému pančování vína velice razantně. Několik osob, i z řad vinařů, bylo nepodmíněně odsouzeno, mnoho vinařství zkrachovalo a po tomto katarzním procesu se zrodilo nové rakouské vinařství, požívající všeobecnou důvěru, vážnost i mezinárodní renomé.
„Představitelé oborových svazů věří, že i naše vláda a příslušné orgány budou nekompromisně trestat pachatele a že náš trh bude ochráněný od černých dovozů, případně daňových deliktů souvisejících s uváděním vína na trh,“ zdůraznil Tibor Nyitray. Vinaři mají za to, že jelikož se jedná o vědomou činnost toho, kdo víno pančuje nebo načerno prodává, neměly by být tresty jen symbolické, ale mělo by to být posuzováno jako trestný čin. Tento způsob podvádění je totiž spojený i s daňovou nepoctivostí. Podle odhadu vinařů se únik na DPH a dani z příjmu pohybuje v rozpětí mezi jednou až dvěma miliardami korun ročně.
Boj o české zboží v supermarketech a hypermarketech
V souvislosti s prodejem českých potravin na našem trhu zkritizoval Bohumír Dufek obchodní politiku zahraničních obchodních řetězců, které zneužívají dominantní postavení na trhu a české potraviny zápasí o místo v regálech s těmi dováženými ze zahraničí.
„Nechci bránit všechny české výrobky, ale není správné, když se tyto produkty, z nichž jsou mnohé kvalitnější než ty dovážené ze zahraniční, nedostanou na náš trh, protože jsou ekonomicky diskriminovány. Některé zahraniční obchodní řetězce na úkor ceny přivezou zboží z mateřských zemí a u nás je prodávají daleko dráž než u nich. Českým spotřebitelům se snaží vnutit levné zboží, které nemá odpovídající kvalitu a je složeno z různých náhražek, což můžeme vysledovat například u uzenin. To by měl někdo zarazit,“ prohlásil Dufek.
Předseda Dufek ocenil snahu nevládních zemědělských organizací o to, aby nastala změna této situace. Na základě iniciativy Potravinářské komory ČR došlo 9. září 2009 k přijetí zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a o jejím zneužití. Dosavadní praxe ukazuje, že by se účinnost tohoto zákona měla určitými novelami ještě více prohloubit.
Vyšší mzdy udrží zaměstnanost na venkově
V českém zemědělství, jak již bylo konstatováno výše, pracuje téměř 105 000 osob. Jak vysoká je odborová organizovanost v zemědělství a ve zpracovatelském potravinářském průmyslu? Podle předsedy Dufka sdružuje OSPZV-ASO kolem 35 000 lidí, což je velmi slušný poměr organizovanosti v odborech. Dufka velmi těší, že se odborářům v rámci odvětvové kolektivní smlouvy podařilo o tři procenta vyjednat růst mezd na rok 2014. Kolektivní vyjednávání bylo složitější, neboť se dnes u některých podnikatelů zaměstnavatelů odbory dostávají do situace, že ač podnikatelé vydělávají, snaží se platit svým zaměstnancům co nejméně, takže jejich mzdy jsou na úrovni či těsně nad úrovní minimální mzdy. Podle předsedy zemědělských odborů je velký nešvar, že sociální dávky jsou v řadě případů vyšší než minimální mzda, a to lidi rozhodně nemotivuje k hledání práce.
„Je na pováženou, že už tu máme druhou generaci dětí, která vidí své rodiče nepracovat a jezdit si pro sociální dávky,“ konstatoval Dufek. Také z toho důvodu odbory na jednáních tripartity požadují zvýšení minimální mzdy. Zvýšení o dalších 500 Kč na 9000 Kč od 1. ledna 2015 je dobrý signál a odbory doufají, že v tom bude tato vláda pokračovat, jak její zástupci uvedli počátkem června po skončení tripartity.
Bohumír Dufek, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů ČR
"
testesondy123