• Zveřejněno: 30.01.2020
  • Autor: JANA KAŠPAROVÁ
Ze zahraničí
 
„CFDT vás vyzývá, abyste podepsali a masivně sdíleli petici, která požaduje stažení tohoto návrhu kabinetu Emmanuela Macrona: Požadujeme spravedlivé řešení jeho reformního projektu!“ Tuto výzvu k podpisu petice zveřejnila na svých webových stránkách francouzská odborová ústředna CFDT, která ve Francii patří mezi umírněnější a ke stávce se v průběhu vánočního období nepřipojila. Velmi aktivní roli v přípravě generální stávky sehrávala radikálnější centrála CGT.
 
 
Jádro hněvu francouzských pracujících
Cílem avizované reformy je zjednodušit současný komplikovaný důchodový systém, který obsahuje 42 různých důchodových plánů. Zákonnou hranicí pro odchod do penze sice má nadále být věk 62 let, prostřednictvím bonusů a slev chce ale vláda motivovat lidi k odchodu v 64 letech. Příslušníci některých profesí by po reformě přišli o výhody, hlavně o předčasný odchod do důchodu.
Proti připravované důchodové reformě vyšli Francouzi v závěru loňského roku do ulic. Manifestace přešly v generální stávku, která v historii francouzských odborů patřila mezi nejdelší, trvala 23 dní a 5. prosince, kdy začala, se do ní zapojilo jeden a půl milionu lidí. V době svátků způsobila především ochromení dopravy. V zemi fungovalo v době vrcholu pouze 20 % rychlovlaků TGV. Tři čtvrtiny strojvedoucích stávku podpořilo. Nefungovala ani většina linek pařížského metra. Docházelo tak k obrovským zácpám na francouzských dálnicích.
 
Stávkovala i opera
Pařížané se během stávky museli dokonce obejít bez oblíbených divadelních představení. Hudebníci i baletky ze slavných domů Opéra de Paris nebo Comédie-Francaise také stávkovali proti plánované důchodové reformě, kterou připravuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Baletky na Štědrý den v prostranství před pařížskou operou pro kolemjdoucí pouze zatančily ukázky z Čajkovského Labutího jezera.
Vláda reformu označuje za nutnou s poukazem na skutečnost, že pokud nebude provedena nyní, bude nutno ji provést v poměrně blízkém budoucnu mnohem drastičtějším způsobem.
 
Odbory a žluté vesty
Odpor proti Macronovi a jím jmenované vládě Édouarda Philippea již přes rok vyjadřuje tzv. hnutí žlutých vest, které se u příležitosti generální stávky spojilo se stávkujícími odboráři. Své motivace se snaží manifestující vysvětlit zvyšujícími se nůžkami mezi privilegovanými bohatými na jedné straně a běžnými občany na straně druhé. Nutno přitom v této souvislosti uvést, že úroveň francouzských penzí se pohybuje na úrovni kolem 50 000 korun, tedy více než trojnásobku českých důchodů.
Obdobně je nutné zdůraznit, že penzijní výsady některých profesí sahají až k poválečnému období. V národním hnutí odporu proti německé okupaci hráli velkou roli zaměstnanci francouzských železnic. Byli to oni, kteří velmi účinně pomáhali ilegálnímu hnutí, vyhazovali vlaky Wehrmachtu do povětří a zajišťovali dopravní spojení mezi členy hnutí odporu, což byla samozřejmě velmi riziková činnost a mnozí zaměstnanci drah na to doplatili svým životem. Tato skutečnost byla základem pro sociální privilegia, která byla této zaměstnanecké skupině přiřčena po osvobození země. Postupem času pak přešla i na další generaci železničářů, která se již narodila v pozdějším období.

Proč Macron vyhrál prezidentské volby?
Předseda CGT Philippe Martinez v souvislosti se stávkou vystoupil ve státní televizi France 2 a upozornil, že Emmanuel Macron vyhrál minulé prezidentské volby pouze proto, že jeho protikandidátkou byla pravicová nacionalistka Marine Le Penová, která se předem znemožnila svým zmateným návrhem na znovuzavedení francouzského franku při ponechání eura v oběhu. I běžný Francouz pochopil, že Macronova protikandidátka je mimo ekonomickou realitu. „Nesdílíme Macronův pohled na důležitost Francie pro vedení Evropské unie, protože ho podezíráme, že kdykoliv řekne Evropa, myslí tím vlastně Francii. Vytýkáme mu, že prezentaci těchto reforem řádně nepřipravil a předem národ nepřesvědčil o jejich nutnosti, i když je zřejmé, že tyto reformy budou objektivně nutné,“ podotkl Martinez.
 
Francouzští hudebníci stávkovali i před operou