• Zveřejněno: 05.07.2019
  • Autor: VS
Komise pro spravedlivé důchody přišla s návrhy výrazných změn
 
Komise pro spravedlivé důchody projednávala koncem června tzv. třetí důchodový pilíř a přišla novými návrhy na změnu jeho fungování. Jedním z hlavních cílů třetího pilíře důchodového systému je zajistit dodatečné pravidelné příjmy seniorů v důchodu. Vzhledem k velmi vysoké solidaritě prvního pilíře (důchodového zabezpečení) v České republice je zacílení třetího pilíře na rozdíl od zahraničí relativně specifické. Rozdíl mezi předchozí čistou mzdou a starobním důchodem je velmi nízký u osob s nízkými příjmy, a naopak vysoký u osob se středně vysokými nebo vysokými příjmy:
 
 

Zatímco pokles čistých příjmů u nízkopříjmových osob je v řádu jednotek procent, u osob s vyššími příjmy klesnou čisté příjmy o více jak polovinu. Z toho vyplývá i zacílení třetího pilíře. Byť je na dobrovolné bázi otevřený všem, svůj cíl plní zejména u osob s průměrnými a vyššími příjmy. U nich po odchodu do důchodu státní důchod nahrazuje předchozí výdělky z 60 a méně procent a třetí pilíř má potenciál k doplnění příjmů těchto příjmových skupin osob.

Vzhledem k zacílení třetího pilíře na osoby se středními a vyššími příjmy je zřejmé, že výše příspěvků účastníků třetího pilíře se s výší jejich příjmu zvyšuje relativně málo. V průměru se při zvýšení měsíčního hrubého příjmu o tisíc korun zvýší výše měsíčního příspěvku účastníka o osm korun. Tento růst nejvíce táhne výše příspěvků u 20 % osob s nejvyššími příjmy. U nich je výše měsíčního příspěvku v průměru o téměř 380 korun vyšší než u 20 % účastníků s nejnižšími příjmy. U 20 % účastníků třetího pilíře se středními příjmy je však výše jejich měsíčního příspěvku jen o 75 korun vyšší než u 20 % účastníků s nejnižšími příjmy. Přitom právě osoby se středními a vyššími příjmy pravděpodobně více spořit na stáří ve třetím pilíři mohou.  

Navrhované změny

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje k diskusi 3 možné úrovně změn (tzv. 3 scénáře). Ty se odlišují ve velikosti zásahů do fungování třetího pilíře. Scénář 1 přináší minimální úroveň změn, když se zaměřuje výlučně na zvýšení výnosnosti úspor uložených ve třetím pilíři.

Scénář 2 zavádí vedle opatření na zvýšení výnosnosti úspor uložených ve třetím pilíři také opatření zvyšující motivaci občanů k vyššímu spoření na stáří bez přímého růstu rozpočtových nákladů v podobě státní podpory spoření.

Scénář 3 pak zvyšuje výnosnost úspor a zvyšuje motivaci občanů k vyšší míře spoření i za cenu přímého zvýšení rozpočtových nákladů na státní podporu.

První scénář zahrnuje návrh na zřízení Státního penzijního fondu (stejné podmínky pro celý trh, vlastnictví prostředků účastníky, shodná regulace vkladové i výplatní fáze jako u penzijních společností, zajištění konkurence, transparentnost, přehled o osobním účtu, defaultní fond při úpravě náročných profesí ve III. pilíři. Součástí je změna poplatkové politiky III. pilíře.

Druhý scénář na jednání Komise pro spravedlivé důchody představují návrhy směřující k vyšší motivaci ke spoření bez dalších rozpočtových nákladů:

Jde o změny motivující ke zvýšení úložek na důchod, k dlouhodobému spoření na důchod a ke spoření ve výnosnějších fondech, opatření k vyšší informovanosti klientů o výpadku příjmů po odchodu do důchodu a změny ve výplatní fázi. Scénář 2 staví na scénáři 1 (státní penzijní fond a/nebo změna limitů pro poplatky) a doplňuje opatření z prvního scénáře o opatření motivující občany ke zvýšení úspor na stáří.  Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje ve 2. scénáři 3 možné druhy opatření:

  • Změny ve struktuře státního příspěvku,
  • zvýšení povědomí občanů o jejich očekávaném státním důchodu a
  • změny ve výplatní fázi.

První dvě opatření mají za cíl zejména zvýšit úroveň pravidelných úložek, dobu spoření i míru zapojení občanů ve třetím pilíři. Třetí skupina opatření pak směřuje k posílení dlouhodobých forem výběru úspor a omezení využívání třetího pilíře k jiným účelům než pravidelnému dodatečné zvýšení příjmů v důchodu.

Změny ve struktuře státní podpory směřují ke zvýšení úspor občanů v okamžiku odchodu do důchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje k diskusi tyto podoby změn struktury státního příspěvku:

  • ve prospěch vyšších příspěvků účastníků,
  • ve prospěch příspěvků v účastnických fondech,
  • ve prospěch příspěvků u dlouhodobých střadatelů.

Významnou skupinu opatření ve scénáři 2 představuje zvýšení informovanosti občanů o výši jejich státních důchodů v budoucnosti. Informovanost občanů o jejich očekávaném státním důchodu je zásadní proto, aby se občané mohli včas připravit na pokles příjmů po odchodu do důchodu. V případě, že senior bude dopředu a srozumitelně státem informován, že jeho očekávaný státní důchod nahradí jeho čistou mzdu například pouze ze 40 %, pak se bude moci zajistit na stáří například spořením vyšších částek ve třetím pilíři.

Naopak občan, který bude včas dopředu a pro něj srozumitelně informován, že jeho státní důchod nejspíše bude odpovídat 90 % jeho předchozí čisté mzdy, může ve třetím pilíři spořit méně a zbylé peníze využít tam, kde mu přinesou větší užitek

Třetí scénář na jednání Komise pro spravedlivé důchody představují návrhy směřující k vyšší motivaci ke spoření i za cenu dalších rozpočtových nákladů:

Tento scénář stejně jako scénář 2 staví na scénáři 1 (státní penzijní fond a/nebo změna limitů pro poplatky) a tato opatření doplňuje o změny, které mají zvýšit výši úspor na stáří i za cenu přímého zvýšení rozpočtových nákladů.  MPSV navrhlo ve 3. scénáři k diskusi

  • skokové navýšení státního příspěvku,
  • nahrazení daňového zvýhodnění příspěvků zaměstnavatelů státním příspěvkem a
  • zavedení povinnosti zaměstnavatele doplnit část příspěvku účastníka.

První opatření se stejně jako u druhého scénáře týká nastavení státního příspěvku. Ve scénáři 3 však na rozdíl od druhého scénáře nedochází ke změně struktury státní podpory, kde státní podpora klesne u nižších příspěvků a vzroste u vyšších. Naopak, ve 3. scénáři státní podpora u nižších příspěvků zůstává nezměněná a u vyšších roste. Konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje posunutí hranice pro maximální státní příspěvek z 1.000 korun měsíčně na 1.500 korun měsíčně. Takto nastavená změna státního příspěvku může mít větší odezvu v navýšení příspěvků účastníků než obdobná změna ve druhém scénáři. Cenou za pravděpodobně vyšší nárůst příspěvků účastníků je vyšší rozpočtový dopad.

Druhé a třetí opatření reagují na nízké zapojení zaměstnavatelů ve třetím pilíři. I přes vysokou daňovou podporu přispívají zaměstnavatelé pouze na úspory každého třetího účastníka. V případě, kdy zaměstnavatel přispívá do fondu svého zaměstnance, je však výše průměrné úložky relativně vysoká. Existuje zde tedy velký prostor pro zvýšení zapojení zaměstnavatelů a zároveň vyšší zapojení zaměstnavatelů má potenciál výrazněji zvýšit výši úspor ve třetím pilíři.

Nahrazení daňového zvýhodnění příspěvku zaměstnavatelů státním příspěvkem může zvýšit zájem zaměstnanců-účastníků třetího pilíře o tento benefit. Pokud by např. zaměstnavatel měl povinnost přispívat ve třetím pilíři každého zaměstnance alespoň 20 % jeho příspěvků, nejvýše však 500 korun měsíčně, zvýšily by se mu v průměru mzdové náklady u účastníků třetího pilíře o 0,32 %. Zároveň by takové opatření výrazně zvýšilo výši úspor osob při odchodu do důchodu. U osob s příspěvkem 300 korun měsíčně by zapojení zaměstnavatele vedlo k navýšení úspor až o výši jedné průměrné mzdy. U osob s příspěvkem 1000 korun měsíčně by zapojení zaměstnavatele vedlo k navýšení úspor v rozmezí 66 až 111 tisíc korun.