Ani letos nedošlo v žádné kolektivní smlouvě ke snižování průměrné mzdy. K rostoucí důvěryhodnosti odborů v očích občanů bezesporu přispívá i fakt, že odbory jsou jediným skutečným obhájcem pracovněprávních, sociálních a mzdových nároků zaměstnanců. A to dokonce i zaměstnanců, kteří v odborech nejsou a pouze se „vezou“. Je veřejným tajemstvím, že ve firmách, kde odbory působí a kolektivně vyjednávají, jsou příjmy zaměstnanců vyšší než ve firmách, kde odbory nejsou. Potvrzuje to i podrobné šetření o průběhu kolektivního vyjednávání na vyšším stupni a na podnikové úrovni v roce 2013, které projednal listopadový sněm Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Jaké jsou výsledky kolektivního vyjednávání odborů v roce 2013?

Dlouhé čekání, nekomunikativní lékař, neochotná zdravotní sestra, která na nás cosi vyštěkne. To nás ve zdravotnictví často naštve. Jsme z toho otrávení a v tu chvíli je nám úplně jedno, že dnešní lékaři dokážou hotové zázraky a jiné sestry jsou takřka andělé. Navíc vůbec netušíme, že tyto pociťované nepříjemnosti jsou ničím proti vskutku osudovým dějům, které se odehrávají v zákulisí rezortu a nemocnic.

Inflace je nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Má za následek pokles kupní síly peněz, protože za stejnou částku lze koupit méně zboží a služeb. Příčin vzniku inflace je několik. Za hlavní se považuje růst objemu peněz v ekonomice. Více peněz zvyšuje poptávku, která tak tlačí na růst cen. Inflace se standardně měří indexem spotřebitelských cen. Ten sestavuje Český statistický úřad na základě spotřebitelského koše, do něhož je v Česku zahrnuto přes 700 druhů zboží a služeb.

Příští Poslanecká sněmovna by mohla rozhodnout o návrhu zákona o sociálním bydlení, který chystá ČSSD ve spolupráci se Sdružením nájemníků a Radou seniorů. O potřebě zákona se hovoří již od roku 2004, úkol však zatím žádná vláda nesplnila. Pokud bude nová vláda vstřícná, podle předsedy Sdružení nájemníků Milana Taraby lze s návrhem jít do Parlamentu tak do dvou měsíců.

Každých deset let Český statistický úřad detailně sčítá obyvatelstvo. Díky tomu naprosto přesně víme nejen to, kolik lidí bydlí prakticky v každé obci od Aše po Jablunkov, ale také jaké je jejich věkové složení v rozdělení na muže a ženy a na „domácí“ a cizince. Právě ten druhý údaj je důležitý pro vytvoření dokumentu zvaného projekce obyvatelstva, z něhož je pak možné vyčíst spoustu užitečných informací. Třeba odpovědět na otázku, zda někdy v daleké budoucnosti ještě vůbec „bude na důchody“.

Bakala si z OKD udělal zlatý důl, doly ale zadlužil

V Moravskoslezském kraji tiká časovaná bomba v podobě hromadného propouštění. Každý měsíc potvrzuje Úřad práce v Ostravě i několik stovek výpovědí v průmyslových firmách. A bude hůř. Krize dostihla i největšího zaměstnavatele v kraji, největší tuzemskou těžební společnost OKD, a.s. Ostrava. Ta dává práci asi 13 000 kmenovým zaměstnancům a dalším z dodavatelských firem převážně z Polska. Podle nejchmurnějších prognóz by mohlo přijít v Moravskoslezském kraji o práci více než 10 000 lidí, což by byla katastrofa, která by měla nedozírné důsledky nejen pro region, ale i pro tuzemskou ekonomiku a národní hospodářství.

Odborový svaz pracovníků obchodu chce vrátit prestiž profesi prodavaček a prodavačů. Podle předsedkyně OSPO Renáty Burianové je totiž v současnosti na úbytě učňovské školství, které by oboru naučilo. Svaz chce zároveň nejen ulevit prodávajícím, ale také přispět k tomu, aby veřejnost netrávila svátky jen nákupy. Proto ve spolupráci se senátorem Františkem Bublanem (ČSSD) prosazuje zákon, který by po sedm dnů v roce omezil prodej v obchodních řetězcích. Odborový svaz pracovníků obchodu působí v nadnárodních obchodních společnostech, spotřebním družstevnictví, maloobchodu i velkoobchodu.

Zatímco služební zákon, který byl přijat již v roce 2002, ale doposud nenabyl účinnosti, byl veřejnoprávní normou, nový zákon o státních úřednících, který nachystala bývalá Nečasova vláda, je soukromoprávní norma. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Jana ROVENSKÉHO nezvyšuje ochranu a stabilizaci zaměstnanců.

Snadné a flexibilní zaměstnávání je jedním z léků na nezaměstnanost, hlásali před nedávnem vládní politici. Paradoxem je, že nyní, kdy české pracovní právo umožňuje takřka všechny flexibilní normy práce, je u nás vysoká nezaměstnanost na historickém rekordu. A naopak krize se stává zástěrkou k šíření „nedobrovolně“ flexibilních zaměstnanců. V této souvislosti se v mnoha západních zemích už léta hovoří o takzvané prekarizaci práce a o „pracujících chudých“ (working poverty).

Martin Fassmann, makroekonom ČMKOS varuje: