Uplynulá léta, charakterizovaná silnou poptávkou po pracovní síle, nepřinesla jen historická minima v počtu nezaměstnaných. Výsledkem jsou i další změny trhu práce, mimo jiné v odměňování zaměstnanců a v nových formách zaměstnávání – zejména narostl počet lidí, zaměstnávaných prostřednictvím tzv. digitálních platforem.

 

 

Hlavní trendy v odměňování lze vystopovat z dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) zaměstnanců v podnicích, srovnávajícího roky 2013 až 2018. Z hlediska nárůstu výdělků bylo posledních pět let pro zaměstnance podniků mimořádným obdobím. Klíčovým faktorem pozitivního vývoje, byť ne jediným, který ovlivnil podstatnou část mzdové škály, bylo pro většinu krajů zvyšování minimálních a zaručených mezd, úspěšně prosazované odbory.

 

Z nárůstu mzdového mediánu o 30,5 % ukrojilo jen zlomek cenové znehodnocení (6,5 %), takže se jeho převážná část přelila do vyšší kupní síly. Průměrná mzda rostla proti mediánu o něco méně (26,9 %), což vedlo k uzavírání nůžek mezi vyššími a nižšími mzdami.

 

V žebříčku podle vzdělání platilo, že čím vyšší byla jeho úroveň, tím menší byl relativní mzdový nárůst. Celkově přesto platí, že vzdělání se na pracovním trhu cení. Nicméně i část pracovníků se základním vzděláním dosáhla nadprůměrné mzdy. Takových byla v roce 2018 více než pětina z celkového počtu těchto zaměstnanců.

Regionálně si za pět let ve mzdovém mediánu nejméně polepšili zaměstnanci v Praze, kraji s nejvyšším počtem vysokoškoláků (o 23,2 %), a v Moravskoslezském kraji (o 23,9 %), kde existovala omezená tvorba nových pracovních míst. Ve všech ostatních krajích se přírůstek pohyboval mezi 29 % a 35 %...