Hostem pořadu diskusního pořadu internetové televize DVTV, do kterého si moderátoři Daniela Drtinová a Martin Veselovský zvou vlivné lidi české politiky, byl 26. června odborový předák Josef Středula. Rozhovor, který v celém znění můžete zhlédnout i na webu ČMKOS, vzbudil zájem také v ostatních médiích. Středula v něm mj. vysvětluje, co vedlo odbory k tomu, aby 16. září uskutečnily manifestační mítink, na kterém chtějí mobilizovat odbory před kolektivním vyjednáváním.

Pane předsedo, prý chystáte na září velkou akci. Bude to demonstrace v pravém slova smyslu, nebo se sejdete a budete schůzovat?

Bude to demonstrace síly. Kombinace toho, co si lidé představují jako demonstraci nebo schůzování, to ale určitě nebude. Ani průvod lidí v ulicích, ani schůzování za stolem s velkým množstvím papírů. To určitě ne! Cílem ČMKOS je vzbudit povědomí, že Česká republika už nemůže být zemí s levnou pracovní silou. Naše heslo „Konec levné práce“ je možná trochu nadnesené, ale výstižné. Víme, že cíle nelze dosáhnout v průběhu jednoho roku, že je to běh na dlouhou trať. Spočítali jsme si, že za posledních deset let se u nás zvýšily mzdy o 7 procentních bodů. Když jsme se snažili o určité srovnání, vrátili jsme se do roku 1989, kdy jsme si všichni představovali a přáli, že se přiblížíme Rakousku nebo ještě vzdálenějšímu Německu, a říkali jsme si, že za takových pět až osm let bychom se v úrovni mezd mohli s těmito zeměmi srovnávat. Z dnešního realistického pohledu vidíme, že k Rakousku se dostaneme tak v roce 2100, ale spíše až 2115. Tento fakt je pro nás neakceptovatelný, protože naši lidé si nezaslouží, aby byli jen levnou pracovní silou.
Pokud k tomu dojde, co chystáte na září, říkáte tomu „demonstrace síly“ - vy jste v jiných médiích mluvil o nějakých 1500 nebo 2000 lidech. To budou někde sedět, nebo vyjdou do ulic?
Cílem našeho mobilizačního mítinku je podpořit odborové organizace, které působí v podnikatelské sféře. Na přelomu září a října začíná kolektivní vyjednávání a my chceme dát najevo, že jsme solidární s požadavky, které odbory následně vznesou. A chceme uvést, v jaké situaci jsme, v jaké jsou firmy, a to z makroekonomického pohledu. Ten se jeví už opravdu neúnosný. Zisky firem, které z naší země odtékají, jsou obrovské. Proti růstu zisku je růst mezd zanedbatelný. A tady je potřeba zásadní změny, o kterou chtějí odbory usilovat.
Já jsem v červnu loňského roku slyšel říkat premiéra Sobotku: „Potřebujeme vytvořit systém, ve kterém lidé, kteří pracují, budou mít vyšší čistý příjem, než lidé, kteří zůstávají na sociálních dávkách.“ Říká to předseda vlády, ve které by měli hrát hlavní roli sociální demokraté. Jakou jinou vládu si představujete, že by měla vyjít více vstříc vašim požadavkům? Po roce se minimální mzda se sice zvedla, ale v určitých oborech se nevyplatí pracovat, ale spíše brát sociální dávky. Tak kde je chyba?
Chyba určitě není na straně odborů.
A z vaší zkušenosti - například v tripartitě vůbec někoho zajímá, co chcete?
To je dobrý dotaz, ale spíše ho položte předsedovi vlády nebo vicepremiérovi, jednomu či druhému, až se s ním budete bavit.
A teď k našim požadavkům. Není možné, aby ten, kdo pracuje, měl za poctivě odvedenou práci méně než je hranice chudoby. Ta je v Česku někde okolo 9650 korun a minimální mzda, kterou pobírá kolem sta tisíc lidí, je na úrovni 9200 korun hrubého. Když vypočítáme čistý příjem, dostaneme se někam na osm a půl tisíce korun. To znamená, že tady máme rozdíl mezi tím, kdo pracuje a kdo ne. Na to už máme dneska výraz „pracující chudoba“. Dá se to napravit, ale ne tím, že proti tomu nebudeme nic dělat.
Na webových stránkách vlády visí například analýza pro sociální začleňování a na konkrétních případech dokládá, jak to vypadá, když sám člověk pracuje, jakou životní úroveň má rodina s dětmi atd. Z toho vyplývá, že se dnes mnoha rodinám nevyplatí pracovat. Proč tomu tak je?
Je to v systému, který je postaven špatně. Cena práce je totiž nastavena velmi nízko na rozdíl od sociálních dávek.
Cenu práce ovlivňuje zásadním způsobem minimální mzda, proto je její řešení logické a prioritní. Když zvedneme minimální mzdu, odstartujeme i další kroky. Tabulky firem, soukromých i státních. Tím dojde ke skutečnému nárůstu mezd. Ovšem i protistrana musí vyjít vstříc. Zaměstnavatelé nechtějí zvýšit minimální mzdu, nechtějí zvyšovat platy.
To zaměstnavatelé říkají vždycky. Ale není tady i vaše chyba? Chodíte přece na tripartitu!
A taky se tam celou dobu hádáme.
Evidentně ale bez účinného efektu. Přes to, co říká premiér i vy, to nefunguje tak, jak by mělo.
Aby to nevyznělo, že tady preferuju jednu vládu. Vezmu-li vlády, které tu byly za posledních sedm, osm let, byla tu nejprve vláda, která řekla, že nic takového dělat nebude. Ani o korunu nezvýší minimální mzdu, sociální dávky se měnit nebudou, u důchodů váhala, jestli by vůbec něco lidem dala... a teď by to mělo vyznít, že odbory proti tomu vůbec nic nedělaly! Odbory nerozhodují o tom, jaká bude minimální mzda, o tom rozhoduje vláda, kterou volí lidé. Co se týká současné vlády, de facto udělala skok, když to srovnám s těmi minulými. Ale ono se to nedá objektivně udělat tak, že by minimální mzda najednou skočila o tisíc nebo dva tisíce korun, i když bych si to přál.
A dělá současná vláda maximum?
To by vám museli odpovědět oni, já si nejsem jist, že tomu tak doopravdy je. Například nyní v diskusích o minimální mzdě na příští rok dáváme vládě najevo, že pokud chce naplnit to, co je v jejím programovém prohlášení, chceme alespoň 40 % rozdílu v minimální mzdě, což znamená, že by měla ročně přidávat tisíc korun.
A co na to vláda?
Opakuje to, co vždy. Zaměstnavatelé jsou proti tomu tempu. Z jedné části vlády slyšíme, že to lze, ale je tu koalice a nelze proti ní vystupovat. Nesouhlasí zvláště ti, kteří v tom vidí důsledky pro státní rozpočet.
Chcete říci, že nemáte podporu v růstu tempa zvyšování minimální mzdy?
To ne. S návrhem na nárůst o 700 korun přišla i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Jenže my si myslíme, že by to mělo být 1000 korun. Možná, že je to z mé strany naivní a taky jsem řekl při jednání, že pokud nebude navýšena o 1000 korun, začnu se ptát vlády, jak chce splnit své programové prohlášení. A přesně s touto rétorikou jsem to dal na tripartitě najevo. I když by to bylo pro letošní rok jen 700 korun, musím vládě za to poděkovat, protože je to cesta, kterou by se mělo pokračovat. Prostě je logické, aby příjmy z pracovní činnosti byly vyšší než ze sociálních dávek, to je motivace pro práci.
Předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý říká, že zvýšení minimální mzdy o 1000 korun v příštích třech letech by vedlo k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a taky budou mít snahu, že část zaměstnanců bude pracovat „na černo“.
Buďme konkrétní. V roce 2014 firmy navýšily zisk o 13,6 %. Mzdy vzrostly zhruba o 3 procentní body. Takže tady je diference 10 %.
Z vašeho pohledu by tedy bylo korektní, aby zaměstnavatelé dávali část svého zisku svým zaměstnancům.
Ano, jednoznačně, vždyť to dosahují díky zaměstnancům a vyšší mzdy přinášejí obrovské efekty. Ještě přidám jedno číslo, v jaké jsme kondici, nejenom v růstu HDP, v tom jsme pozitivní, ale předpokládám, že v tomto čtvrtletí se projeví tendence, zda to bude stabilní vývoj. Ale co se týká roku 2014, zdejší zahraniční podniky odeslaly něco málo přes 300 miliard korun mateřským firmám do zahraničí, to je kolem 8 % HDP, což je astronomická suma. Z toho asi 95 miliard investovaly zpátky do dcer a zbytek odeslaly bez užitku svým mateřským firmám. Nárůst mezd byl přitom asi 3,3 %. Z toho je zřejmé, že zdrojů v ekonomice je dost. Jakmile se zvýší mzdy, zvýší se zaměstnanost a dojde k růstu ekonomiky. Se zvýšením mezd a platů dojde k další akceleraci ekonomiky, lidé budou více utrácet, zvýší se zaměstnanost. Naším cílem přece nemůže být země s nejnižšími příjmy.
Promiňte, pane předsedo, ale Vladimír Dlouhý má na to jiný názor.
Vladimír Dlouhý zastupuje zaměstnavatele, já odboráře a zaměstnance, to své pole si hlídám a uvědomuji si, v jakém je stavu - a zaměstnavatelé si to budou muset rovněž uvědomit. Strašení s tisícikorunou u mě nezabere, protože máme jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, v přepočtu nějakých 330 eur. Kolem roku 2016 by to mělo být kolem 400 eur a nehroutí se ekonomika, nezvyšuje se nezaměstnanost, naopak se snižuje, proto říkám, že některé ty „pohádky“ si vyslechnu, ale nejsem ochoten je akceptovat, protože je to obehraná písnička.
Jaká by měla být podle vás minimální mzda, aby se vyplatilo pracovat?
Hranice minimální mzdy by měla být zhruba na 40 procentech průměrné mzdy. Potom jsme ochotní se domluvit i na některém z valorizačních mechanismů, který by znamenal, že pokud ekonomika poroste, poroste i minimální mzda v podobném tempu, ale určitě nejsme připraveni zastropovat minimální mzdu v současné podobě. To určitě ne!
Čtyřicet procent průměrné mzdy, to je nějakých 12 tisíc korun.
Ano, ono se to bude nominálně měnit podle poměru k průměrné mzdě, ale 40% podíl není nijak extrémně vysoký, ani z pohledu jiných evropských zemí, a není ani nízký. My jsme nyní z tohoto pohledu nejhorší ze všech členských zemí Evropské unie.
(Záznam celého pořadu naleznete i na www.cmkos.cz.)