• Zveřejněno: 03.02.2020
  • Autor: Text a foto: ANDREA CERQUEIROVÁ

Měli byste vědět

Thajská polévka z kokosového mléka, silný zázvorový čaj nebo třeba domácí hranolky s majonézou z citronové kůry. Ve vegetariánské kavárně Mlsná kavka, která se nachází se na pražské Florenci, je šrumec. Mezi zaměstnanci jsou i lidé s duševním onemocněním.
 
„Dáváme příležitost těm, kteří potřebují na své cestě životem pomoc. Návštěvou u nás jim pomáháte i vy,“ uvádí kavárna na svém webu. Zároveň však nijak prvoplánově informaci neprezentuje. Někteří zaměstnanci mají duševní onemocnění, jiní ne. „Jde nám o to, aby všichni byli bráni stejně,“ uvedla pro Sondy Revue tamní pracovní asistentka Gabriela Dorazilová, která s lidmi s duševním onemocněním pracuje, seznamuje je s prací v rámci podniku, následně jim pomáhá s přípravou pro vstup na otevřený trh práce. „Vidím v tom smysl, vnímám posuny, je to příjemná práce,“ řekla.
Mlsná kavka je součástí organizace Green Doors, jejíž motto zní „Pomáháme lidem s duševním onemocněním chytit balanc“. Organizace provozuje tři podniky – vedle Mlsné kavky, kde je nejnáročnější provoz, V. kolonu v Bohnicích a Café Na půl cesty na Pankráci.
 
Kavárna Mlsná Kavka na pražské Florenci
 
Zůstane telefonické spojení
„Občas jsou u nás klienti, kteří předtím působili právě v V. koloně nebo v Na půl cesty, není to ale nutné pravidlo,“ říká Dorazilová. Standardní doba, kdy člověk s duševním onemocněním v Mlsné kavce působí, jsou dva roky. Někdo odchází dřív, protože si již najde jinou práci (nemusí jít nutně o pohostinství), někdo zůstává po celou dobu. Ve výjimečných případech může zaměstnanec zůstat ještě další rok. „Klienti pracují v kuchyni, na baru nebo roznášejí jídlo a pití ,na place‘. Když odejdou, zpětně si s nimi po delším časovém úseku telefonujeme, abychom věděli, jak se jim daří, zda si našli práci a jestli jsou v ní spokojení. Někteří se ozývají i nám, mnohdy se jim daří dobře,“ uzavřela Gabriela Dorazilová.
 
Individuální krizový plán
S lidmi s duševním onemocněním pracuje i Eva Dolejšová Valachová z Centra sociální rehabilitace Náruč v Dobřichovicích – jedná se o sociální službu, která podporuje lidi ve velké míře i terénní formou. Podle ní je dobré, když zaměstnavatelé, kteří nemají s touto skupinou lidí zkušenosti, spolupracují se službou, která zná specifika toho kterého člověka. „Taková služba je s nimi schopna vytvořit individuální krizový plán,“ uvedla pro Sondy. „Je třeba, aby se jejich zaměstnavatelé naučili nakládat se situacemi, kdy na ně nemoc dolehne. Třeba když slyší různé hlasy a mohou říkat i nepříjemné věci, ne vždy jsou totiž tyto hlasy příznivé, i když i to se stává. Plno lidí s duševním onemocněním bývá také unaveno z medikace, někdy mají problém vstát, potřebují větší přestávky na odpočinek nebo případné odpolední směny,“ dodala.
 
Vděk za práci
V určitých případech je podle ní důležité i dělit pracovní místo mezi člověka zdravého a nemocného. „Lidé s duševním onemocněním jsou za práci vděční,“ řekla Dolejšová Valachová...
 
Celý článek naleznete v magazínu Sondy Revue č. 1/2020. 
Pro časopis Sondy Revue klikněte na ikonku: