Země, ve kterých jsou mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy, označujeme jako daňové ráje. Zisky zahraničního podniku (tzv. offshore společnosti) jsou daněny pouze zanedbatelně, dividendy takového podniku vůbec. Firmy s vedením mimo danou zemi nejsou daněny vůbec, jsou od daně z příjmu osvobozeny a získávají také další daňové výhody, například osvobození od cla při dovozu hmotného či nehmotného investičního majetku, většinou nezbytného pro podnikatelský provoz (automobily, kancelářská technika a zařízení). Daňové ráje jsou většinou v zemích s malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel, které však vykazují vysoké ekonomické výkony. Počet založených společností v některých daňových rájích dokonce převyšuje počet obyvatel.

Pokud se týká offshorových společností, ročně se jich celosvětově zakládá několik desítek tisíc. Jedná se o právnické osoby (obdoba českých akciových společností a společností s ručením omezeným) registrované v zemích, které těmto společnostem umožňují příznivý daňový režim, vznešeně označený jako „daňová optimalizace“. Offshore společnosti mohou v daných lokalitách využívat řadu výhod. Například že údaje o majitelích těchto společností nejsou veřejně přístupné, je tak zajištěna naprostá anonymita a nulová daň z příjmu. A zde se začíná odvíjet kauza, která by přednostně měla zajímat vlády, politiky, ministerstva financí, finanční úřady a další orgány, neboť nejde o nic menšího než o miliardové úniky na daních. Pro objektivnost je třeba dodat, že se to vše – zatím - děje naprosto „legálně“.

Offshorové společnosti, to znamená firmy, které sídlí v daňovém ráji a jejich majitel je neznámý, se mohou v České republice zcela legálně zúčastnit výběrových řízení na veřejné zakázky, vyhrát je a získat státní zakázku v milionových i stomilionových objemech. Přestože stát vlastně nezná konkrétního majitele společnosti, se kterou smlouvu uzavírá! Nevěříte? Tak čtěte dál.
Podíl firem z daňových rájů na veřejných zakázkách roste
Společnosti Bisnode a Transparency Internastional ČR, které se dlouhodobě zabývají korupcí a problematikou neznámých vlastnických struktur, uspořádaly před nedávnem tiskovou konferenci, na které novináře seznámily s výsledky společného průzkumu. Mimo jiného uvedly: „Firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů za posledních osm let získaly v České republice veřejné zakázky v objemu nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahují do všech odvětví veřejných zakázek a představují nejen ekonomické, ale i korupční a bezpečnostní riziko. Nezanedbatelná část analyzovaných firem je propojena s politicky aktivními osobami mnohdy s pochybnou pověstí.“
Myslíte, že stát nějakým způsobem tuto praxi omezuje nebo hledá možnost jak omezit přístup offshorových společností k veřejným financím? Ani náhodou. Analytička Bisnode Petra Štěpánová Sondám řekla: „V předešlé analýze z října roku 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali veřejné zakázky za 153 miliard. Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb. Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemí, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k takzvané daňové optimalizaci. Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun.“
Miliardy míří k neznámým vlastníkům do daňových rájů
Ve veřejných zakázkách za přibližně 244 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. „Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,“ hodnotí výsledky společné analýzy ředitel Transparency International ČR David Ondráčka s tím, že se v konkrétních a dokladovaných případech jedná například o společnost napojenou na významného sponzora konkrétní politické strany, který je souzen za daňové úniky, společnost s majetkovým podílem v dceři polostátního podniku, která od něj získává nezanedbatelné množství veřejných zakázek, či akciovou společnost s majoritní majetkovou účastí státu, jejíž část přímo vlastní offshorové struktury.
„Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální, nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků. Veřejné instituce musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl,“ vysvětluje analytik Transparency International Milan Eibl.
Státu unikají stovky miliard na daních
Za posledních osm let zvítězilo ve veřejných zakázkách více než 400 firem s vlastníkem právě v daňovém ráji. Velkou část získaly firmy s majiteli z Nizozemí, Kypru nebo třeba Lucemburska. Podle analytika společnosti Bisnode Michala Říčaře zasahují téměř do všech odvětví. „Je to zejména zpracovatelský průmysl, který tvoří zhruba 50 procent všech firem, které využívají daňovou optimalizaci přes daňové ráje. Potom následuje velkoobchod a maloobchod,“ říká analytik Říčař. Touto cestou podle odhadů unikají státu miliardy korun na daních.
V drtivé většině firem není znám vlastník nebo je obtížné ho dohledat. Podle Milana Eibla tak může docházet k zásadním střetům zájmů. „Problém spočívá v tom, že my vlastně v drtivé většině neznáme toho vlastníka. Pokud ho neznáme, tak vlastně nevíme, kam ty peníze tečou. Klidně se tak může stát, že v rámci výběrového řízení můžete být součástí například hodnotící komise, ačkoliv – protože to nikdo neví - máte i 100procentní majetkovou účast ve firmě, která o zakázku žádá.“
Konec daňových rájů? Brusel prosazuje jednotné daně
Evropská komise chce přimět firmy platit odvody v plné výši v zemi, kde skutečně podnikají, a ne tam, kde jsou nejnižší daně. Dosáhnout toho chce nejen sjednocením daňových systémů svých členských zemí, ale také následným přerozdělováním peněz mezi státy, kde podniky opravdu působí.
„Je nepřijatelné, že některé nadnárodní podniky vydělávají velké peníze uvnitř EU, ale odvádí uvnitř našich hranic jen minimální nebo žádné daně,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti EU Pierre Moscovici. Brusel teď musí pro návrh získat členské státy „osmadvacítky“. Evropská komise navrhuje, aby v celé Unii platila společná pravidla pro výměr daní a zároveň s tím také systém, který by peníze následně spravedlivě rozdělil mezi státy, kde firmy skutečně podnikají. Znamenalo by to konec takzvané optimalizace daní.
EK argumentuje, že mnohé firmy platí skoro o třetinu nižší daně než ty, které podnikají v jediné zemi. Peníze pak často končí v daňových rájích zcela mimo Evropskou unii, což potvrzuje i aktuální společný průzkum Transparency International a poradenské společnosti Bisnode.
Mezi nejčastěji využívané offshore lokality patří Belize, britské Panenské ostrovy, Seychely, ostrov Man, Bermudy, Libérie, Panama, Hongkong, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko, Madeira, Kypr, Monako, Guernsey, Bahamy, ale také Kypr, Nizozemí a Lucembursko.

 

Michal Říčař (vlevo) informoval novináře, ve kterých zemích offshorové společnosti "daňově optimalizují" své zisky. Výkladu přihlížejí David Ondráčka (uprostřed), šéf Transparency International ČR a Michal Eibl rovněž z TI