V roce 2019 pokračuje trend oživení kolektivního vyjednávání, zaměstnavatelé jsou sociálnímu dialogu více nakloněni, berou odbory jako partnera pro jednání, což je pozitivně ovlivněno i přístupem současné vlády k sociálnímu dialogu. Do výsledků kolektivního vyjednávání se příznivě promítá hospodářský růst doprovázený nedostatkem kvalifikované pracovní síly.

 

Ty se vztahují a přinášejí výhody 1 414 800 zaměstnanců, což přestavuje přes 32 % všech zaměstnanců v ČR. Jde však o údaje ze šetření, které je prováděno jen v rámci ČMKOS; kolektivní vyjednávání ovlivňuje pracovní podmínky u většího počtu zaměstnanců.

 

Zajímavé jsou počty odborových organizací působících u jednoho zaměstnavatele. U 76,5 % zaměstnavatelů působí pouze jedna odborová organizace. U 11,5 % zaměstnavatelů působí dvě odborové organizace, u 5 % zaměstnavatelů tři, u 1,7 % zaměstnavatelů čtyři a u zbylých 5,2 % je pět a více odborových organizací. Pokud jde o postup při uzavírání podnikových kolektivních smluv (PKS), tak v tomto období v 95,3 % případů, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, byla kolektivní smlouva uzavírána společně všemi odborovými organizacemi.

 

Tato dohoda je obsažena ve 43,5 % PKS, což je více než v loňském roce a v průměru přinesla navýšení o 5,5 %. Následuje ujednání o zvýšení průměrné nominální mzdy, které přineslo nárůst o 5,1 %, dále zvýšení celkového objemu mzdových prostředků, zvýšení průměrné reálné mzdy a udržení průměrné mzdy – tyto formy jsou sjednávané méně, ale i ony přinášejí růst mezd.

 

Podíl kolektivních smluv, ve kterých je obsažen závazek zaměstnavatele na vyplácení vyšší měsíční minimální mzdy, než je stanoveno vládním nařízením, od roku 2014 výrazně klesl a dlouhodobě se pohybuje na úrovní cca 5 %. V letošním roce je tento závazek sjednán v 4,6 % PKS. Proti loňskému roku se zvýšila průměrná hodnota měsíční minimální mzdy sjednaná v PKS o 1055 Kč na 15 660 Kč.

 

Vliv kolektivní smlouvy na růst mezd se zvyšuje, následující přehled názorně ukazuje rozdíly v průměrné hrubé měsíční mzdě v podnicích, kde působí odbory a kde nikoliv.

Průměrná mzda celkem v podnicích s kolektivní smlouvou a bez ní:

- v roce 2009 o 6,1 % (o 1579 Kč) vyšší než v podnicích bez KS,

- v roce 2013 o 9,7 % (resp. o 2550 Kč) vyšší než v podnicích bez KS,

- v roce 2018 o 10,2 % (resp. o 3431 Kč) vyšší než v podnicích bez KS.

 

Délka pracovní doby
Zkrácení pracovní doby je dlouhodobě sjednáváno v převážné většině kolektivních smluv v podnicích a patří k významným úspěchům kolektivního vyjednávání. Průměrná sjednaná délka pracovní doby pro rok 2019 činí 38,1 hodin týdně.