V roce stého výročí založení Mezinárodní organizace práce (MOP) je vhodné si připomenout významnou českou účast v jedné ze stěžejních oblastí činnosti této organizace. Sociální pojištění, resp. sociální zabezpečení (tento termín byl poprvé použit v americkém zákoně v roce 1934) bylo od vzniku MOP jednou z jejích nosných činností, k jejíž realizaci přispěla řada českých odborníků.

 

Sekce Sociálního pojištění Mezinárodního úřadu práce (MÚP) připravovala mezinárodní úmluvy týkající se různých odvětví sociálního pojištění a později zajišťovala technickou pomoc mnoha členským zemím vysíláním odborníků při zakládání nebo reformování jejich systémů sociálního pojištění. U příležitosti projednávání Mezinárodní úmluvy o nemocenském pojištění na 10. Mezinárodní konferenci práce konané v roce 1927 v Ženevě přizvána řada zástupců těchto organizací, kteří se pak týž rok sešli v Bruselu a ustavili novou organizaci nazvanou Mezinárodní konference vzájemných podpůrných společností a fondů sociálního pojištění. Jejím prvním prezidentem byl v letech 1927 až 1928 Lev Winter, československý ministr sociální péče, a dalším prezidentem v letech 1936–1947 Václav Němeček, senátor československého Národního shromáždění. Z pracovníků českého původu jich od vzniku MÚP působilo v jeho aparátu zdaleka nejvíce v oblasti sociálního zabezpečení.

 

Emil Schoenbaum se narodil v roce 1882 v Benešově. Stal se jedním ze zakladatelů československého systému sociálního pojištění. V roce 1939 opustil Československo a stal se pojistně-matematickým poradcem MÚP. Organizoval sociální pojištění v mnoha zemích Latinské Ameriky a zároveň pracoval pro československou vládu v Londýně jako ředitel reformy čs. sociálního pojištění. Po válce se Schoenbaum vrátil do Prahy na místo profesora Univerzity Karlovy. V květnu 1948 odjel do Mexika jako technický poradce MÚP u tamního Institutu sociálního pojištění. V Mexiku zemřel v roce 1967.

 

Antonín Zelenka se narodil v roce 1903 v Praze. Za války se účastnil domácího odboje a v letech 1941 až 1945 byl vězněn v koncentračních táborech. Od roku 1946 působil v MÚP, v letech 1951–1964 jako ředitel odboru sociálního zabezpečení, kde prosadil řadu důležitých programů. Zemřel v roce 1987 v Madridu. Po dobu jeho vedení v tomto odboru působili ještě další dva pracovníci původem z Československa, Igor Tomeš a Petr Svátek.

 

Prvním generálním sekretářem Mezinárodní konference národních svazů vzájemných podpůrných společností a nemocenských pokladen (v roce 1936 přejmenované na Mezinárodní konferenci vzájemných podpůrných společností a fondů sociálního pojištění), která byla předchůdkyní Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (MASZ), se v roce 1927 stal Osvald Stein. Narodil se roku 1895 v Litomyšli, o šestnáct let později se rodina přestěhovala do Vídně. Stein, jenž byl osobním přítelem Jana Masaryka, byl v roce 1942 jmenován místoředitelem Mezinárodního úřadu práce. O rok později bohužel tragicky zahynul.

 

Na 26. Mezinárodní konferenci práce konané v květnu 1944 ve Filadelfii byla přijata Deklarace o poválečných cílech a úkolech MOP, která byla připojena k Ústavě MOP. Čl. III. této Deklarace se týkal nové formy činnosti, totiž technické pomoci a spolupráce, jež byla financovaná převážně Rozvojovým fondem OSN. Zpočátku se tato činnost měla týkat pouze sociálního zabezpečení 19 zemí Latinské Ameriky a byla realizována třemi československými odborníky. V této době asi vzniklo označení „Česká škola sociálního zabezpečení“. Jedním z těchto expertů byl Leo Wildmann, který se narodil v Praze v roce 1912 do rodiny odborářského lídra a ředitele Fondu nemocenského pojištění pracovníků v soukromém sektoru. Na počátku roku 1939 byl zatčen gestapem, ale podařilo se mu z protektorátu uniknout. Jeho celá rodina zahynula během války v koncentračních táborech. V srpnu 1945 vstoupil do služeb MÚP, když byl vybrán na místo ve výzkumu v odboru sociálního zabezpečení. V září 1949 zvolen generálním tajemníkem MASZ. Za jeho působení se počet členských organizací zvýšil ze 39 na 246 a počet zúčastněných zemí z 21 na 104.

 

Leo Wildmann zemřel v roce 1977 a jeho nástupcem se stal Vladimír Rys. Narodil se v roce 1928, po únoru 1948 odešel do Anglie. Ve funkci generálního tajemníka MASZ úspěšně pokračoval v práci svého předchůdce a za jeho působení bylo několik významných akcí týkajících se sociálního zabezpečení uspořádáno v Praze. Po skončení svého mandátu v roce 1990 se Vladimír Rys soustředil na vědecko-výzkumnou činnost, jejímž předmětem byly především sociální reformy ve středoevropských zemích. V září 2015 obdržel stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu České republiky za vynikající vědeckou práci a vlasteneckou činnost. Žije v Ženevě.