Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. Pro stát je hlavní výhodou, že nedojde ke zrušení pracovních míst. Toto opatření je většinou přechodné, časově omezené. Finanční podpora, kterou stát na kurzarbeit vynaloží, je tímto způsobem zhodnocena lépe, než kdyby stát vyplácel podporu v nezaměstnanost a další sociální dávky nezaměstnaným přímo. Zaměstnancům poskytuje kurzarbeit finanční jistotu a možnost využít více volného času na rekvalifikaci, případně včasného hledání pracovního uplatnění v jiných odvětvích. Firmám umožňuje kurzarbeit přečkat krizové období bez ztráty kvalifikovaných pracovníků.

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jako nástroj, jímž je realizována aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a zabezpečuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Úřad práce ČR a tyto správní úřady podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.  

  

Práce na zkrácenou pracovní dobu, takzvaný kurzarbeit, je účinný nástroj, který pomáhá zaměstnavatelům zvládnout konjunkturální výkyvy a problémy spojené s dočasným výpadkem práce. Místo propouštění zaměstnanců mohou zaměstnavatelé zavést práci na zkrácenou pracovní dobu. Část výdělku zaměstnanců bude zaměstnavateli hradit stát formou podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu. Tím pomůže zaměstnavatelům snížit mzdové náklady a zároveň udržet pracovní místa. Práce na zkrácenou pracovní dobu je i významnou součástí opatření ke zmírnění dopadů ekonomické krize způsobené pandemií nového koronaviru, která umožní zaměstnavatelům udržet i přes konjunkturální propad své zaměstnance a vyhnout se jejich propouštění. Práci na zkrácenou pracovní dobu mohou zaměstnavatelé využít k dalšímu vzdělávání a zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců.

Kurzarbeit neboli příspěvek v době částečné nezaměstnanosti představuje účinný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o příspěvek, který může být vyplácen v případech, kdy zaměstnavatel kvůli externím ekonomickým problémům po určitou přechodnou dobu nemůže zaměstnancům přidělovat práci. Zaměstnanci v této situaci dostanou 70 % své průměrné mzdy, přičemž 50 % z této částky bude hradit zaměstnavatel a 20 % stát. Zaměstnavatelé díky kurzarbeitu nepřijdou o zapracované zaměstnance a stát tak ušetří na výdajích na výplatu podpor v nezaměstnanosti. Žádosti o příspěvek v době částečné nezaměstnanosti od zaměstnavatelů shromažďuje Úřad práce České republiky, který je následně postoupí vládě České republiky k rozhodnutí.

Kurzarbeit představuje opatření pro mimořádnou událost, jde o časově omezené řešení, díky kterému se zaměstnavatelé dostanou z ekonomických potíží. Kurzarbeit je proti propouštění výhodnější tím, že zaměstnanci neztratí pracovní návyky, protože je lepší pracovat méně než vůbec, zaměstnavatel neztratí kvůli krátkodobému výkyvu poptávky kvalifikovanou pracovní sílu a stát ušetří na výplatě podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávkách a přitom zcela nepřijde o platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

 

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (dále jen „příspěvek“) nelze poskytnout zaměstnavateli, kterým je

a) stát,

b) územní samosprávný celek,

c) státní fond,

d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,

e) školská právnická osoba zřízená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona,

f) regionální rada regionu soudržnosti.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může Úřad práce České republiky poskytnout zaměstnavateli na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na straně zaměstnavatele

- nastane překážka, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jim poskytovaných službách (z důvodu uvedeného v § 209 odst. 1 zákoníku práce), nebo

- nastane překážka z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí podle § 207 písm. b) zákoníku práce spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, tj. čl. 50 odst. 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.