• Zveřejněno: 19.02.2019
  • Autor: Evžen Staněk

Pokročilé technologie vyžadují jiné dovednosti, mění i pracovní úvazky

Nakolik ovlivní současná rychle se rozvíjející automatizace a digitalizace výroby (nazývaná též Průmysl 4.0) počty pracovních míst? Jak se změní práce v digitálním světě? Názory se různí, předpovědi liší. Některé průzkumy předpokládají jen minimální úbytek pracovních pozic, jiné mají za to, že je nahradí nové možnosti práce, a nechybí ani takové, které vyznívají až katastroficky. Například aktuální studie z Brookings Institute hlásí ztrátu zaměstnání až u 25 % americké pracovní síly, což je jedno z nejvyšších dosud zveřejněných čísel. V takovém případě by již šlo o něco, co by připomínalo průmyslovou revoluci 18. a 19. století.

Naproti tomu útěšně vyznívá analýza vydaná Světovou bankou. „Růst automatizace má v globálním hledisku zatím zanedbatelný vliv na zaměstnávání lidí. Strach z toho, že kvůli robotům ubude pracovních míst, není opodstatněný,“ shrnul poznatky analýzy hlavní ekonom Světové banky Pinelopi Koujianou Goldberg.

Doménou automatů je průmysl

Více než dvě třetiny robotů nyní operují v automobilovém, elektrotechnickém nebo strojírenském průmyslu. Například čínská skupina Foxconn technology, největší výrobce elektroniky na světě, tak snížila počty zaměstnanců o 30 procent. V roce 2019 počet těch, kteří budou „pracovat“ v průmyslu, stoupne podle odhadů o 1,4 milionu celkem na 2,6 milionu robotů po celém světě.

Rychle roste počet robotů v jiných oborech, zejména tzv. softwarových robotů. Třeba ruská Sberbank využívá umělou inteligenci při poskytování půjček. Nyní o jejich poskytnutí rozhoduje ve 35 procentech případů, do pěti let by měl počítač rozhodovat o 70 procentech žádostí. Softwaroví roboti v bance údajně nahradili tři tisíce lidí.

Přes šedesát procent finančních institucí již má k dispozici nebo plánuje do roka nasadit tzv. strojové učení. Umělou inteligenci využívají banky a pojišťovny například na individuální analýzu dat nebo individuální marketingové kampaně. Zanedlouho budou rozhodovat třeba o vaší hypotéce. V Čechách různé instituce, zejména finanční, pracují na zavádění tzv. chatbotů, kteří budou s klientem řešit základní služby například komunikací po telefonu, nebo prostřednictvím psaného textu přes internet. Lze říci, že v digitalizaci finančních služeb a bankovnictví se Česko dokonce řadí mezi evropské lídry.

„Gig ekonomika“ na postupu

Zatímco vliv robotizace na práci zatím není příliš znát v globálním měřítku, podíl lidí zaměstnaných v průmyslu ve vyspělých zemích jako jsou Velká Británie, Španělsko nebo Singapur klesl za posledních dvacet let o více než deset procent. Tito pracovníci přešli do služeb. Technologie nahrazující rutinní práci však vytvořily napříč Evropou mezi roky 1999 až 2016 odhadem 23 milionů nových pracovních míst. Což je přibližně polovina nárůstu celkové zaměstnanosti v tomto období.

Dovednosti, jako je komplexní řešení problémů, kritické myšlení nebo argumentace, zatím roboti nahradit nedokážou. Od roku 2001 podíl zaměstnaných na nerutinních pracovních pozicích, které vyžadují kognitivní a sociálně-behaviorální schopnosti, vzrostl z 19 na 23 procent v rozvíjejících se ekonomikách a z 33 na 41 ve vyspělých státech.

Pokročilé technologie mění i způsob práce. Dávají prostor takzvané „gig ekonomice“ neboli zásilkové ekonomice. V tomto systému firmy více najímají nezávislé zaměstnance na krátkodobé úvazky. Díky digitalizaci vzniká stále více, hudební produkce atd.). Prostředí vytváří možnosti pro ty, kteří pracují samostatně, více pracovníků získává jednorázové zakázky místo smluv se zaměstnavatelem. Proto v průběhu života vystřídají více pracovních pozic.

ČR: málo lidí i robotů na práci

Český průmysl má zatím potíže s chybějící lidskou pracovní silou a slavné to není ani s roboty. ČR s poměrem 101 robotů na 10 000 zaměstnanců zaostává například i za sousedním Slovenskem, které dosahuje o třetinu vyššího poměru robotizace pracovní síly. Podle údajů Mezinárodní federace robotiky narostl mezi roky 2010 a 2015 počet nově instalovaných robotů v České republice o čtyřicet procent. Avšak podle nedávného výzkumu agentury Ipsos skoro třetina ze stovky dotazovaných českých firem musela v roce 2017 odmítat objednávky kvůli nedostatku pracovních sil a jedna čtvrtina vyjádřila potřebu urychlit plány automatizace výroby.

Potíže českého průmyslu zmiňuje i zpráva HSBC Bank plc s názvem Svět v roce 2030. Méně narozených dětí podle ní bude znamenat úbytek populace v produktivním věku o 1,5 % již během následujících čtyř let. Nedostatek lidských pracovníků může ohrozit výkon průmyslu i růst HDP. „Čelíme úbytku pracovní populace a zároveň nízkým investicím do automatizace, což zapříčiní, že se jednotlivé státy octnou v situaci, kdy bude jejich produkce klesat. A to České republice s předpokládaným poklesem počtu obyvatel na 10,5 milionu v roce 2030 hrozí,“ varuje Richard Keery, generální ředitel HSBC Bank plc – Česká republika.

Zemí s nejvyšší mírou automatizace ve výrobním sektoru je Jižní Korea. Má poměr 631 robotů na 10 000 zaměstnanců, což je téměř šestkrát více než v ČR. Na druhém místě se umístil Singapur s necelými 500 roboty na 10 000 zaměstnanců, třetí Německo jich má okolo 300.

Cesta k úspěchu vede přes vzdělání

Digitalizace a automatizace se v Česku do roku 2030 má dotknout zhruba jednoho milionu zaměstnanců. Změny se zřejmě nejvíce projeví u dělnických pozic, pro které firmy těžko shánějí zaměstnance. Fyzická práce a sběr dat jsou ohroženy nejvíce. Nejhorší dopady by pak automatizace měla mít na méně vzdělané a chudší vrstvy obyvatelstva. Mezi potenciálně silněji postiženou skupinu patří také mladí lidé s malými pracovními zkušenostmi.

Problémem při digitalizaci může být podle analytiků vzdělávání. Hlavně starší generace Čechů si totiž s technologiemi příliš nerozumějí. Pokročilé počítačové dovednosti v Česku ovládá jen 24 procent dospělých. Třeba ve Skandinávii nebo v Beneluxu je to ale téměř dvojnásobek. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vyjádřil názor, že by měl vzniknout systém celoživotního vzdělávání v této oblasti. „Je nutné, aby si zaměstnanci mohli znalosti a dovednosti postupně doplňovat. Nemusíme přitom vytvářet vlastní systém, inspirovat se můžeme třeba v Dánsku,“ řekl.

Česká republika má podle analytiků výhodu v otevřenosti trhu, nadprůměrnému podílu IT absolventů, stále ještě dobré úrovni základního a středního školství i široké dostupnosti digitální infrastruktury. Aby se stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci.

Pokud budou robotizací nahrazena nejhůře placená místa nebo taková, která mají negativní vliv na zdraví zaměstnanců, jsou zdrojem nemocí z povolání, jde o karcinogenní provozy a velmi namáhavé činnosti, odbory v tom vidí jeden největších očekávaných přínosů digitalizace a automatizace. Tento názor vyjádřil pro média i Josef Středula.