• Zveřejněno: 29.11.2020
  • Autor: red
Měli byste vědět
Zelenou agendu nebereme jen jako hrozbu, odmítáme ale zvyšování ambicí EU, říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česká republika nebere Green Deal neboli „Zelenou agendu“ pouze jako hrozbu a samozřejmě ji vnímá také jako příležitost. Odmítáme ale neustálé přehodnocování a zvyšování ambicí, které nepřispívá ke stabilnímu investorskému prostředí. V exkluzivním rozhovoru pro Sondy Revue to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Česká republika podle jeho slov ekologickým ambicím EU rozumí, za podstatné ale považuje, jak to dopadne na jednotlivé země. „Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu,“ řekl. Kupříkladu uzavřít uhelné elektrárny podle něj nelze bez vyřešení otázky náhrady těchto zdrojů.
 
Evropská komise navrhla, aby státy Evropské unie snížily k roku 2030 emise minimálně o 55 % proti stavu z roku 1990, přičemž původní návrh zněl 40 %. Vy jste pro Hospodářské noviny uvedl, že číslo 55 % pro Českou republiku není racionálními propočty zvládnutelné. Z jakého důvodu?
Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie. Pro nás je 55 % v roce 2030 nereálných. Takové číslo určitě bude, ale o něco později. Jako ministr průmyslu nehodlám přihlížet ztrátě energetické soběstačnosti a likvidaci průmyslu, a tím i pracovních míst. Nevadí mi ambice, ale způsob, jak se cíle definují. Normální je vše prodiskutovat s členskými státy na odborné úrovni, pak udělat závěr a cíl. Evropská komise to dělá přesně opačně. Musím na tomto místě ocenit i odbory: jakkoliv můžeme mít na řadu věcí různé názory, zde se shodujeme.
 
Eurokomisařka Věra Jourová řekla, že Česko by nemělo Green Deal brát jen jako hrozbu, ale jako šanci na modernizaci své ekonomiky, neboť výroba v Česku patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě. Jaký je váš názor?
Česká republika nebere „Zelenou agendu“ pouze jako hrozbu a samozřejmě ji vnímá také jako příležitost. Odmítáme ale neustálé přehodnocování a zvyšování ambicí, které nepřispívá ke stabilnímu investorskému prostředí. Cíl byl 40 %, my dokonce tvrdíme, že můžeme jít až na 45 %, ale mezitím Evropská komise přijde s 55 % a Evropský parlament už avizuje 60 %! My nedokážeme technicky do deseti let změnit strukturu energetiky, která je z polovina závislá na uhlí. Převléknout průmysl do nových technologií taky nepůjde tak rychle a stejně tak musíme pracovat s reálnými čísly v elektromobilitě.
Uhelná komise, které předsedáte, má do konce roku navrhnout vládě termín konce uhlí v České republice. Ekologické organizace požadují uzavření všech uhelných elektráren do konce roku 2030 a uzavření uhelných tepláren do roku 2035. Zástupci ekologických organizací, mj. Greenpeace, Hnutí Duha nebo Fridays For Future, takový požadavek artikulovali během nedávné demonstrace Za budoucnost bez uhlí. Podle mluvčího hnutí Fridays For Future Petra Doubravského je to jediná možnost, jak naplnit cíle Pařížské dohody, tedy udržet oteplení pod 1,5 °C.
 
Přijde vám to realistické? A pokud ne, jaký nejbližší termín konce uhlí považujete za realistický vy osobně?
Uzavření uhelných zdrojů do roku 2030 realistické není. Uzavření uhelných elektráren nelze řešit bez řešení otázky náhrady těchto zdrojů. Výstavba nových zdrojů v tomto časovém horizontu se nepodaří. Dovolte mi ale zdůraznit, že Uhelná komise se schází přesně proto, aby byly provedeny analýzy a aby tento termín vycházel z detailních podkladů. Za sebe se nemohu podepsat pod žádné datum, pokud nebude zřejmé, jak nahradíme zdroj. Jít do rizika nákupu elektrické energie v zahraničí nebo vyřazení centrálního vytápění bez náhrady by byl nekonečný hazard.
 
Čerpání peněz z evropského fondu spravedlivé transformace určených na restrukturalizaci uhelných regionů je z částí podmíněno stanovením konce těžby a spalování uhlí. Může toho Česká republika využít?
Do konce roku 2020 se předpokládá, že Uhelná komise navrhne určitý rok ukončení využití uhlí. Čímž chci říct, že Česká republika směřuje k tomu, aby měla poměrně jasný jízdní řád odchodu od uhlí, takže vnímám, že tento požadavek bude naplněn.
 
A k těžbě uhlí do třetice. Podle názoru hornických odborů by všichni horníci měli dostat výsluhový příspěvek, přičemž v současné době ho mají dostat ti v OKD a pracovníci dolu ČSA. Co říkáte na to, že by jej dostali všichni?