Průměrná hrubá měsíční mzda v bezmála šedesátce jihočeských průmyslových podniků, v nichž působí Odborový svaz KOVO, přesáhla v loňském roce krajský průměr o více než pět tisíc korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a interních statistik OS KOVO.

 

Zatímco průměrná hrubá mzda činila v roce 2018 v Jihočeském kraji 28 808 korun měsíčně, zaměstnanci firem, v nichž působí OS KOVO, dosáhli na 34 021 korun. To bylo tedy zhruba o 18,1 procenta, respektive o 5 213 korun, více ve srovnání a krajským průměrem a o cirka 6,7 procenta, respektive 2 136 korun, více ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který představoval 31 885 korun. „Tato čísla rozhodně nejsou náhodná, protože podobný trend držíme již řadu let. Za touto bilancí stojí jednoznačně práce našich členů, především předsedů jednotlivých základních organizací a zkušenosti vyjednávacích týmů. Na druhé straně je to stále ještě rostoucí ekonomika v kombinaci s personální krizí, která se již netýká pouze kovoprůmyslu, ale stále citelněji i dalších odvětví. Samozřejmě, že významnou roli sehrává i síla odborové organizace. Čím více má členů, tím více jí zaměstnavatel musí brát vážně,“ uvedl zmocněnec Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje Jan Švec.

 

Vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO v Českých Budějovicích Rudolf Tkáč v této souvislosti připomněl, že z kolektivního vyjednávání profitují všichni zaměstnanci, tedy i ti, kteří nejsou členy odborového svazu. „Výše mezd není při kolektivním vyjednávání závislá pouze na libovůli managementů jednotlivých firem, ale je věcí dohody se silným partnerem zastupujícím všechny zaměstnance. Bohužel mnozí do odborů nevstupují a jen se vezou na vlně výhod získaných odbory. Tím ovšem pozice vyjednavačů oslabují,“ doplnil Tkáč.

 

Podle Švece ovšem není cílem odborů navýšení mezd za každou cenu. „Při vyjednávání vycházíme ze skutečného ekonomického vývoje a reálných možností firmy. Určitě nechceme dostat zaměstnavatele přehnanými požadavky do finančních problémů, na druhé straně chceme pro zaměstnance spravedlivé mzdy odrážející hospodářské výsledky podniků,“ zdůraznil Švec.

 

Základním cílem kolektivního vyjednávání bylo, je a bude, především udržení reálné mzdy, to znamená zajištění smluvní garance růstu nominální mzdy alespoň ve výši předpokládané inflace. Reálná mzda je ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků. Zatímco nominální mzda vyjadřuje peněžitou odměnu, reálná mzda vyjadřuje, co je možné si za takovou odměnu koupit. Vyjadřuje kupní sílu mezd.

 

V důsledku kritického nedostatku především technicky vzdělaných lidí, od absolventů učilišť přes středoškoláky až po inženýry, dnes firmy doslova bojují o každého schopného člověka. „Úroveň mezd je při tomto soupeření nesporně zcela klíčovým, i když v současné době už ne jediným, kritériem, jak nové zaměstnance při výběru práce motivovat,“ konstatoval Švec.