Mezinárodní konference, organizovaná Českomoravskou konfederací odborových svazů, která byla věnována výročí 100 let vzniku Mezinárodní organizace práce (ILO), se konala 16. 4. 2019 v Praze, v Černínském paláci. Konferenci podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Mezinárodní organizace práce prosadila za dobu svého trvání řadu mezinárodních úmluv, které zlepšily postavení mnoha miliónů pracujících po celé planetě.

 

Ústředním tématem jednání konference byla budoucnost práce, zejména v souvislosti s některými výraznými změnami, které se nyní odehrávají v celém světě. Mimořádnou výzvou je například digitalizace a rozvoj průmyslu 4.0.

 

 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ve svém vystoupení zmínil, že v současné době existují tendence vrátit situaci v otázce pracovního práva zpět do 19. století, což odbory jednoznačně odmítají. V této souvislosti připomněl řadu požadavků odborů, k nimž patří například zkrácení pracovní doby ze 40 hodina na 37,5 hodiny týdně, či zavedení 5týdenní dovolené.

 

Podle Josefa Středuly není možné, aby byl pracovník neustále ve střehu a čekal "na písknutí", a bohužel i takové silné tendence zde jsou. Proto odbory vyzývají při zavádění nových forem zaměstnávání k obezřetnosti. Poukazují na to, že nestabilní práce by mohla mít na lidi velmi negativní dopad.

 

V úvodu konference dále vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která připomněla myšlenku, že i když v nyní čelíme jiným výzvám, než v roce 1919, je pořád důležité si význam Mezinárodní organizace práce připomínat.

 

Dalším řečníkem byl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který rovněž ocenil význam vzniku Mezinárodní organizace práce s tím, že nás čekají i nové výzvy - prožíváme například nástup digitalizace a robotizace i značné změny klimatu a postupné stárnutí obyvatelstva. Podle něho se s tím musíme vyrovnat, přičemž je to i úkol pro Mezinárodní organizaci práce, aby pomohla s řešením těchto otázek.

 

 

Zástupce generálního ředitele Mezinárodní organizace práce Moussa Oumarou představil zprávu Globální komise MOP, která byla v lednu letošního roku publikována pod názvem „Práce pro lepší budoucnost“, a která se věnuje zásadním změnám v současném světě práce. Kromě technologického rozvoje jde o také o záležitosti udržitelného životního prostředí a demografických změn. Ty mohou mít vliv na trh práce nejen z hlediska dostupnosti kvalifikované pracovní síly, ale také z hlediska poptávaných služeb a výrobků, a tedy i tvorby pracovních míst v odvětvích, jež byla dosud z hlediska jejich potenciálu spíše opomíjena. Sem mimo jiné patří například i tzv. pečovatelská ekonomika. Přičemž se ukazuje, že úspěšný rozvoj automatizace, robotizace a využití umělé inteligence vytváří tlak na další vzdělávání lidí.

 

 

Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petr Hůrka se ve svém vystoupení věnoval otázce zavádění nových forem práce v digitální éře. Konstatoval, že bude potřeba nově upravit i ochranu zaměstnanců v zákonech. Řešit by se měl například rozsah a odpovědnost zaměstnavatelů či hrazení nákladů v případech, kdy pracovníci už nejsou na pracovišti a pracují online odjinud. Ale současně je nutné zajistit ochranu těchto zaměstnanců a jak dále poznamenal, flexibilita nesmí být na úkor zaměstnanců - což vyžaduje stanovit nové standardy práce, protože ty dnešní již novým požadavkům neodpovídají.

 

Předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Radka Maxová rovněž konstatovala, že snížení ochrany pracovníků hrozí. Složení práce z víc částečných úvazků bez smlouvy na dobu neurčitou může dopadnout na sociální a zdravotní systém, a to kvůli nejistým odvodům. "Tady vidím malé nebezpečí do budoucna," uvedla Radka Maxová. Současně poznamenala, že je nutné se věnovat i střední generaci, zejména skupině osob věku 50+. 

 

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje Česká republika chybuje v tom, že se snaží nastavit daně platforem podle existujících šablon. Na nové formy podnikání a práce ale stará pravidla neplatí. On vidí jako jednodušší cestu zdanění obratu.