• Zveřejněno: 15.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda
 
Josef Středula: Jsme jako v rozvojové zemi...
 
Zaznělo na mezinárodní konferenci, kterou pořádala 14. listopadu v Praze pod názvem „Sociální dialog jako prevence polarizace společnosti a nástroj k práci s lidským kapitálem v době digitalizace a robotizace“ Asociace samostatných odborů (ASO). Hlavními řečníky byli: ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a předseda ASO Bohumír Dufek.
 
V úvodu Bohumír Dufek uvedl, že minimální mzda v České republice by měla navázat na průměrnou mzdu a měla by odpovídat alespoň její polovině. Podle něho se na tom shodli představitelé obou odborových centrál – ČMKOS a ASO. Tento názor podpořila i ministryně Jan Maláčová.
 
"Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na 50 procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat," řekl Bohumír Dufek ke stanovisku zaměstnavatelů, kteří s návrhem odborů na zvýšení minimální mzdy nesouhlasí.
 
Předseda ČMKOS Josef Středula prostor ke kompromisu u minimální mzdy příliš nevidí. "ČR má mzdu jako v rozvojových zemích. To po 30 letech transformace není cesta, kterou bychom si přáli jít. Naše mzdy jsou skutečně žalostné. Diskuse o minimální mzdě je jedním z klíčových momentů, jak můžeme mzdovou hladinu posunout," řekl k tomu Josef Středula.
 
Ministryně Jana Maláčová uvedla, že nízké mzdy stát musí doplácet sociálními dávkami. Zároveň podotkla, že Slovensko a Polsko budou v příštím roce mít minimální mzdu přes 15.000 korun, i když mají méně výkonnou ekonomiku než Česká republika. Přičemž obě země v následujících letech chtějí jít až na 60 % průměrné mzdy. Položila si také otázku: Bude je Česká republika následovat? Současně dodala, že mzdy jsou u nás hanebně nízké s tím, že bez jejich zvýšení další změny, jako je digitalizace a robotizace nezvládneme.
 
K otázce zvýšení minimální mzdy je potřebné dodat, že odbory požadují přidání o 1650 korun, podnikatelé nabízejí 700 korun. Ministerstvo práce připravilo návrh se třemi variantami - s růstem o 1150, 1350 a 1650 korun. Pokud se shoda nenajde, rozhodne vláda.
 
Samozřejmě, že poté se obsah jednotlivých projevů zaměřil na hlavní bod programu konference, to je na sociální dialog mezi zaměstnavateli a odbory v době, kdy ve světě, ale i u nás nastupuje digitalizace a robotizace. Toto téma bylo také hlavní částí vystoupení předsedy ČMKOS Josefa Středuly.
 
Zároveň vystoupili i autoři odborných studií a průzkumů, věnovaných této problematice z vysokých škol a výzkumných ústavů. O činnosti odborů a situaci v tamějších zemí informovali i přizvaní představitelé odborových centrál a svazů z Maďarska, Polska a Slovenska. Konferenci rovněž pozdravil Kristjan Bragggason, generální tajemník EFFAT, což je odborová federace, která sdružuje zemědělské odboráře v Evropě.